Sloni mají paměť (S13E01)

Tento způsob Poirota je poněkud... Poirotoprostý, nic proti madame Oliverové, je to dobrá vedlejší postava a dobrý protipól malého Belgičana, jenže tady často hraje první housle a to ji (i vzhledem ku genialitě ztvárnění titulní role) nesluší, i díky ní působí celý díl hrozně těžce. Navíc ve mě případ nedokázal vyvolat téměř žádný zájem a bylo mi upřímně jedno, kdo, proč a jak čin spáchal, což je rozhodně špatně, obzvlášť když je rozřešení poněkud laciné. Bohužel je to průměrný díl, v kterém neshledávám ničehož zajímavého, upřímně doufám, že další části série budou alespoň o stupeň lepší, navíc hodlám kout teorii o tom, že kvalita filmu je přímo úměrná úhlu zakroucení Poirotího kníru. (24.05.2014)

Setkání se starým známým Poirotem opět potěšilo, i když příběhově to tentokrát tak úžasné nebylo. Pátrání paní Oliverové po pravdě třináct let staré sebevraždy a druhého případu tentokrát v režii Poirota (podivně provedená vražda staršího muže ve vaně ve staré psychiatrické léčebně) brzy splynou dohromady a Poirot se bude muset aspoň trochu snažit, aby oba případy vyřešil. Nedočkáme se tentokrát žádného Poirotova zásadního "divadélka" pro podezřelé, jen vysvětlení a odhalení. Ale i tak je film především v druhé polovině slušně napínavý a určitě zajímavý. Přesto jeden ze slabších a ne moc zajímavých Poirotových filmů. Hudba: Christian Henson, Poirot Theme: Christopher Gunning (20.11.2015)

S13E01. Prvni dil posledni Suchetovy rady. Zpracovanim klasicky Poirot, jak ho fanousci znaji, a myslim ze je jedine dobre, ze se Suchet po pauze vratil ke sve nejslavnejsi roli, i kdyz jen na pet epizod. V tomhle pribehu mu sekunduje opet Poirotova znama, spisovatelka detektivek madam Oliverova. Nemam tuhle postavu moc rad, mozna proto, ze mi Wanamakerova neni moc sympaticka a jeji role je jaksi natvrdla. Ale je to holt ten klasicky "prihravac napadu", jak uz ho zname z dob Watsona a Holmese. Pribeh je opet velmi zapeklity. Vse se toci, jak to maji angl. detektivky casto ve zvyku, kolem davne minulosti. A ukaze se, ze dva zdanlive nesouvisejici pripady, jeden z prostredi klidne rodiny na pobrezi, druhy z psychiatrickeho institutu, maji spolecne jmenovatele. A tak zatimco Oliverova zjistuje informace od pametniku a Poirot resi pripad v Londyne, nitky se zapletou dohromady a podezrelych je opet hodne. Na cele 13. rade mi vadi jedna vec, a to jsou digitalni triky. Me zkusene oko to proste pozna, a tak napr. prochazka hned z uvodu tohoto dilu pusobi dost zelenym platnem. Podobnych mist je jeste par. Nevim, co k tomu tvurce vedlo, ale u Poirota to pusobi dvakrat tak umele. Vzdy to bylo plne peknych kostymu, dekoraci a exterieru, takze kdyz do toho prdnou umele upraveny zaber, je to citit lenosti. Take mi na Agathe obcas vadi velmi vagni nazvy. Zde to ale tvurci prehnali a aby divakovi vysvetlili smysl titulu, Ariadna (i Poirot) neustale zminuje slony. Kdyz to rekne asi popate, uz byste dali scenaristovi nejradsi po hube :-D (13.11.2013)

Tady je krásně vidět, jak je možné se soustředit na dva různé případy a nakonec zjistit, že Poirot i Oliver řeší nakonec jeden a ten samý případ, který je akorát hodně zamotaný, i když ono je řešení vlastně celkem jednoduché a divákovi se podaří jej docela brzy odhalit. Tedy relativně brzy v rámci série. Nijak to ale neubírá na kvalitě. (27.05.2015)

Pořád nevím (na své Tour de Poirot), jestli se mi víc líbí první, v dnešní době už naivní, ale o to vtipnější díly, anebo tyto, kdy se s námi belgický detektiv už pomalu loučí, kdy se tvůrci snažili, logicky, přiblížit současnému divákovi a děj je tak temnější, ale zároveň propracovanější, včetně charakterů postav (o humor samozřejmě nepřijdeme, bez něho by Poirot nebyl Poirot, že Mr. Branaghu). Každopádně Sloni mají paměť je pro mě, jakožto pro někoho, komu chybí dokoukat cca deset dílů, zatím vrchol celé série. Suchet pořád ve skvělé formě, Wanamaker výborná jako vždy a Kirby okouzlující jak málokterá současná herečka. Moc moc dobré. (21.07.2023)