Hercule Poirot - Season 13 (2013) (série)
Elephants Can Remember
Slony majú pamäť
Režie:
John StricklandScénář:
Nick DearKamera:
Gavin FinneyHudba:
Christian HensonHrají:
David Suchet, Adrian Lukis, Annabel Mullion, Zoë Wanamaker, Greta Scacchi, Iain Glen, Vincent Regan, Alexandra Dowling, Vanessa Kirby, Caroline Blakiston (více)Obsahy(1)
Ariadnu Oliverovou přepadne na předávání literárních cen jistá paní Burton-Coxová a vyptává se známé spisovatelky na jednu z mnoha jejích kmotřenek, Celii Ravenscroftovou, na niž si paní Oliverová jen sotva pamatuje. Paní Burton-Coxová však ještě více překvapí, když se zeptá: „Zabil její otec její matku, nebo zabila matka jejího otce?" a připomene tak Ariadně tragédii, při které byli oba rodiče Celie zastřeleni. Kdo však vystřelil první a následně spáchal sebevraždu, zůstalo záhadou. Paní Burton-Coxovou to zajímá, neboť její drahý syn Desmond se hodlá s Celií oženit. Paní Oliverové se podaří dotěrné ženy zbavit, samotnou ji ovšem začne zajímat, co se tehdy vlastně stalo. A tak jde příběh vyprávět svému dobrému příteli Herculu Poirotovi... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (68)
Moje touha nikdy se nerozloučit s milovaným Herculem ve ztvárnění Davida Sucheta byla naplněna novou sérií, kterou si po večerech odměřuji jemněji než nejvzácnější lék. Staré hříchy vrhají dlouhé stíny a když osudu pomáhá míchat karty Agatha Christie je zřejmé že se rozehraje nezapomenutelná partie, ze které jako velmistr vyjde jedině a pouze Poirot. ()
Knížku jsem četla a považuju jí za to nejslabší, co jsem kdy od Agathy četla. Na Agathu dost přímočará zápletka, málo vedlejších linií, což nemusí bejt vždycky na škodu, ale hlavní příběh je podle mě příliš průhlednej a očividnej, aby to utáhl sám. Chybí zajímavější postavy, v ústředí je opět "mladý pár, kterému není přáno" a to už mě moc neba. Stejně jako v knížce je i tady od půlky po pár zmínkách jasný to hlavní a žádný překvapení, kdy by brilantní a předem neviděná pointa všechno postavila na hlavu, se nekoná. Tudíž se nekoná to, proč Agathu tak zbožňuju. Dobře si pamatuju, kdy jsem zůstala po šokujícím odhalení zklamaně čučet, protože jsem celou dobu věřila, že tohle od začátku se nabízející řešení zaručení nemůže bejt pravda. Ale co. Je to její poslední knížka a dokonce se tvrdí, že mohla trpět Alzheimerovou chorobou, což by zase vysvětlovalo jistý nesrovnalosti. Navíc je to pořád Poirot, pořád Suchet, navíc Zoe je skvělá a výborně se se Suchetem doplňujou. K tomu je tu Ser Jorah, takže za to palec nahoru. Víc se sice těším na další 4 díly poslední série (obzvlášť na The Curtain, uch...), ale i tohle je pořád nadprůměrná záležitost. 65% ()
Temné a depresivní. Wanamaker už nesnesitelná i pro samotného detektiva (především v první půlce). Idea s dvěma zdánlivě nesouvisejícími případy, které se však nakonec protnou, je asi stejně originální, jako výmluva "nemám domácí úkol, protože mi ho snědl pes". Jeden z posledních dílů seriálu nemá moc čím potěšit, chmurnost a zadumanost, schematičnost, čitelnost, průhlednost (záměna dvojčat, proboha kristepane) bez šťávy. Jeden z dílů, který Suchet měl utáhnout sám a neutáhl. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z posledních dílů tohoto vynikajícího seriálu, je to škoda. ()
Tady je krásně vidět, jak je možné se soustředit na dva různé případy a nakonec zjistit, že Poirot i Oliver řeší nakonec jeden a ten samý případ, který je akorát hodně zamotaný, i když ono je řešení vlastně celkem jednoduché a divákovi se podaří jej docela brzy odhalit. Tedy relativně brzy v rámci série. Nijak to ale neubírá na kvalitě. ()
Sloni vůbec nebyli tak špatní, jak jsem čekala, přestože došlo k velkým změnám oproti knize, kde na mě příběh působil velmi pomalu, vzpomínavě, byla to prostě trochu jiná Poirotovka. Dovolím si tvrdit, že tyto změny byly více přínosné než škodlivé a i když vedla prim Ariadna a Poirot až na konci přišel s tím svým "Jak jsem mohl být tak hloupý?", pro mě spokojenost na 80%. ()
Reklama