Jmenuju se Dolemite

Bylo hezké vidět na plátně opět Eddie Murphyho a v docela vážnější roli než jak jsem zvyklá. O Rudy Ray Moorovi jsem nikdy neslyšela, takže tohle pro mě byla premiéra. Musím ale říct, že jako člověk mi byl velmi sympatický. Byť už překročil tu pomyslnou věkovou hranici na získání úspěchu, nevzdával se a šel do toho. Obrovská poklona, že se mu to nakonec i podařilo. Je to ale docela dlouhé a má to hodne pomalý rozjezd. Eddie, i když ho mám ráda, tak nedokázal udržet mojí pozornost po celou dobu filmu. Je to takový průměrný životopisný film, který už asi nikdy znovu neuvidím, ani nemám tu potřebu na to znovu koukat. Vidět jednou a stačilo. (11.03.2020)

Díky za upozornění na dost zajímavou problematiku natáčení černošských filmů a neméně zajímavou postavu Rudyho Raye Moorea. Sice ten zvrácený černošský humor asi málokoho zasáhne, ale postavy, bratrství a vůbec černošské prostředí ve střetu s kapitalistickým filmovým a hudebním trhem, je dost zajímavé. (25.05.2020)

jméno Rudy Ray Moore mi sice do dneška vůbec nic neříkalo,ale teď mám celkem chuť si obstarat a zkouknout,alespoň něco z jeho béčkových akčňáků.Dolomite Is My Name mu totiž udělalo velmi dobrou reklamu.Osobně jsem nic moc nečekal,ale i když jsem kolikrát úplně nepobíral ćernošský druh humoru,bavil mě tenhle retro kousek víc než dobře.Velkou zásluhu na tom má Eddie Murphy,kterého jsem dlouho nikde neviděl a tady dokázal,že ještě pořád má v sobě něco ze svého komediálního talentu a roli si viditelně dost užíval.Zdatně mu pak sekundují i další jako Wesley Snipes,nebo Keegan-Michael Key...70% (02.11.2019)

Murphy byl ve své době někdo. Téměř každý rok byl nominován na Zlatý Glóbus a patřil mu titul jednoho z největších králů komediálního žánru. Pak ale ten Zlatý Glóbus konečně získal a k tomu prorazil i na Oscary a už to šlo z kopce. Přišla tuna bizárních komedií díky kterým se Eddie téměř každý rok ucházel o maliny a bylo po kariéře. No a já si troufnu říct že ten správný comeback je konečně tady. Dolemite je skvělá žánrová práce kterou ovšem zvedá především vynikající Murphy (zasloužený návrat na Glóby) a po Churchovi a tomhle  si jsem určitě jistý tím že už ho nikdy nechci vidět v komediích protože v dramatech by mohl opět prorazit mezi oscarovou elitu. 7,5/10 (27.12.2019)

Clint má svoje Gran Torino, Stalllone Rockyho Balbou a John Wayne Střelce. A jak já to vidím, Eddie Murphy má teď Dolemita a jde o ten nejzaslouženější comeback ze všech. Ten film mi připomněl, proč jsem měl Murphyho tak rád. On totiž netočil černé filmy pro černé (jako ti, co tu byli před ním - s výjimkou Richarda Pryora), ani černé filmy pro bílé (jako ti, co přišli po něm), on je točil pro všechny. Pokud jde o Dolomita, jestli jste viděli předchozí spolupráce obou scénáristů, jako byl Ed Wood, Lid versus Larry Flint a Muž na měsíci, tak by bylo nošením dříví do lesa, kdybych popisoval film jako takový. Jejich poselství se dá shrnout do věty: "Jejich práce se mi třeba nemusí úplně líbit, ale je za ní strašně moc dřiny a srdce". A jakkoli není Dolemite tak výrazný jako předchozí jmenovaní, funguje opět báječně, tentokrát hlavně díky obsazení hlavní role a nezaměnitelné atmošce 70. let umocněné parádním výběrem muziky. A když už jsem u toho obsazení, zvláštní zmínku si zaslouží skvělý Wesley Snipes v roli režiséra. (16.11.2019)