Červený drak

80% - Napodruhé jsem si Červeného draka užil mnohem víc, než poprvé, před nějakými šesti lety. Atmosféru Jehňátek a Hannibala film opravdu bohužel neměl, ale zato mě potěšil vynikajícím začátkem, výkony hlavních herců a oproti Hannibalovi, kde postavy občas jednaly pěkně nelogicky, jsem zde nic takového nazaregistroval... (10.05.2007)

Červený drak samozřejmě nemůže obstát v porovnání s precizním a filmařsky působivým Mlčením jehňátek. Ještě pořád je to slušná filmařina, jenže Ratner představuje režijní průměr, je to prostě jen obyčejný filmový řemeslník, který jede ve vyjetých kolejích svých slavnějších kolegů. Chybí tady jednoduše působivé originální scény, ta jemná hra s divákem, která umožnila nejširší divácké obci překlenout se nad eticky problematickým námětem, kdy hlavním hrdinou je brutální masový vrah. S hereckým obsazením nemám problém, především Ralph Fiennes si svého psychopata evidentně užívá. Celkový dojem: 60 %. (31.01.2009)

Kdybych to měl srovnávat s Jehňátky, tak musím hvězdu ubrat. Když to srovnám s Hannibalem, musím hvězdu přidat. Výborná atmosféra, výborný záporák (poprvé, co jsem měl z Ralpha takový strach... :-)) a k tomu všemu Norton, kterému přejete, aby toho bastarda konečně dopadl. Co na mě ale opravdu zapůsobilo, byla Emily Watson v roli slepé... scéna, mezi ní a Ralphem u něj doma, to jen tak nezapomenu.. (01.02.2009)

No tak abych to měl za sebou. OMG!!!! Tohle má mít něco společnýho s Mlčením Jehňátek? Hannibal Lecter by tam vůbec nemusel bejt, protože ději nijak nepomoh. Dále atmosféra nulová o debilním přídavku s tím že Fiennes vlastně nechcíp ale dal tam tělo někoho jinýho ani nemluvě :D LAUGH. Akorát ti herci to zachraňují a občas to má i své světlé chvilky. Kdyby tenhle film neměl nic společnýho s Mlčením Jehňátek tak bych ho pochválil takhle to musim chtě nechtě docela setřít. (24.11.2005)

Krásně zbytečná kapitola hannibalovské mytologie a mimořádně zabitý film. Opravdu nechápu, proč nás tvůrci po tom, co nám v MLČENÍ JEHŇÁTEK představili intelektuálního gurmána Hannibala Lectera, toho času za mřížemi, a v HANNIBALOVI ukázali, co dokáže na svobodě, nezavedli v prequelu na začátek celé legendy a neodhalili nám, jak se z Hannibala Lectera stal Hannibal kanibal. Odmyslím-li si, že příběh pouze recykluje JEHŇÁTKA, přičemž odstavuje postavu Lectera na druhou kolej, musím konstatovat, že scénář samotný je nadprůměrný a obsahuje řadu dobrých nápadů, kvůli kterým stojí zato se na film podívat, zejména úvodní dopadení Lectera a finále (byť na finále JEHŇÁTEK nemá). S Lecterovým sadismem ho ale zabíjí Rattnerova průměrná režie bez výraznějšího autorského rukopisu a schopnosti vytvořit atmosféru a bohužel i výkony většiny opravdu hvězdného hereckého ansámblu. Hopkins i Norton působí místy až sebeparodicky (např. Nortonova rekonstrukce zločinu s diktafonem), Keitel neobdařil svou postavou ani zlomkem charizmatu, jaký měla v podání Scotta Glenna v JEHŇÁTKÁCH, zbytek v čele s Ralphem Fiennesem ale potěšil a speciálně jsem ocenil návrat mého oblíbence Anthony Healda v roli slizkého Dr. Chiltona. Na filmu mě nakonec nejvíc pobavilo, když jsem přemýšlel o tom, jak by asi vypadal, kdyby jej natočil Michael Bay, o kterém studio uvažovalo před Rattnerem. Myslím, že z lůžka ve své cele se zvedající Lecter zpomaleně objížděný kamerou z podhledu, by nebyl špatný :) (13.11.2005)