Ztraceno v překladu

Muž a žena. Oba dva jsou v cizí zemi, jejíž kultuře ani jazyku nerozumí. Oba dva se cítí osamělí, dokud se jednoho dne nepotkají v baru. Jestli vám to připomíná další romantický film, věřte, že Ztraceno v překladu jím není. Vypráví totiž o úplně něčem jiném. Přátelství a porozumění, díky němuž oba dva zase začínají nacházet víru v sebe sama. Melancholický, krásně lidský film, na který člověk vzpomíná ještě dlouho poté, co ho poprvé viděl. (25.10.2006)

Som veľmi vďačný tomu, že sa gény po rodičoch dedia, a že Sofii sa preniesli práve tie otcove, hlavne čo sa týka režisérskeho umenia. Veľmi príjemný filmík, citlivosť, akou je nahradená vtipná scéna s neopísateľným humorom scénami ponorených do úplnej melanchólie je nevídaná. Pomalé plynutie a iluzionická hudba síce dodávali svoje čaro, no nie vždy mi tam pasovali. Mám aj trošku slabosť na Ribisiho a to, že nedostal viac priestoru sa mi nepáčilo. No všetko mi to vynahradil superpohodový Murray. 80%. (17.05.2006)

Žánrově těžko zařaditelný film. Trochu mi připomněl Strach a chvění, nejen svým námětem, ale i atmosférou - také jsem se skoro po celý film usmíval. Bill Murray má po deseti letech konečně roli, ve které mohl ukázat své kvality. Scarlett Johansson je podobně zasněná a elegantní jako v Muži který nebyl. A režisérka je zřejmě po tátovi:) (27.01.2004)

Křehký film o něčem, co všichni dobře známe. O náladové izolaci, samotě a pocitu, že všichni kolem jsou z Marsu a my (nebo aspoň já) z Jupiteru. ;-) Nevím, jak vy, ale já v takové chvíli sáhnu po nějakém osvědčeném filmovém analgetiku a bláhově jsem doufal, že Ztraceno v překladu mou lékárničku rozhojní. Je to sice skvělý, netuctový film, ale potíž je v tom, že všechny ty pocity úzkosti a vykořenění ve mně ještě umocňuje, takže ho paradoxně nemůžu sledovat jindy než ve stavu naprosté vyrovnanosti. Tak nevím. Jsem jediný? 80 % (28.01.2005)

Nádherně křehké vyprávění o sdílení samoty, vykořenění a existenciální nejistoty uprostřed excesivního blahobytu. Film o povrchnosti, který nás nechává nahlížet pod povrch a objevovat tam krásu. A také dvě hodiny ve společnosti někoho, komu se na začátku trochu smějete a na konci cítíte, že už navždy bude součástí vašeho života, i pokud se už nikdy neuvidíte. (17.09.2022)