Obyčejní lidé

Pro někoho možná příliš rozvleklé a nudné (tři postavy, neustálé dialogy, žádný děj), pro mě ale sympaticky křehké rodinné drama, jeden z nejlepších filmů v tomto žánru. Zasloužený Oscar pro Timothyho Huttona, který se i přes svůj nízký věk (19) s náročnou rolí popral výborně, a ještě více zasloužený Oscar za scénář. Dialogy zní hodně přirozeně, nešustí papírem, jednání postav je logické - divák ví, o co jim jde. Vše se odehrává v drobných nuancích, není nám to vpáleno prvoplánově. Zafungovala tu jakási tvůrčí upřímnost. Zrovna nedávno jsem viděl Cenu za něžnost, jiný oscarový hit - rodinné drama - a to mě vůbec neoslovilo, protože příliš tlačilo na pilu. Zde se tvůrcům podařilo udržet se v mezích přirozenosti. Hezký film. (02.02.2012)

Už poněkud starší film, ale scénáristicky velmi povedený. Škoda jen, že ten příběhový potenciál není víc využitý. Vše se tak točí kolem jednoho kluka, který má v hlavě zmatek ohledně smrti svého bráchy a vztahu se svou matkou. O něco zajímavější mi však přišel vztah tatínka s maminkou. Mohlo se to lépe prolínat, aby dostaly prostor obě linie. Film je to nepochybně dobrý, navíc s netypickým koncem, ale mohl být ještě o třídu lepší. To mi nikdo nevymluví. 75% (25.12.2013)

Nevšimol som si Redfordovo meno v titulkoch, nevedel som, že film získal nejakých Oscarov a mal som teda šťastie vidieť ho bez predsudkov. Obyčajní ľudia sú dosť komplikovaným príbehom sledujúcim niekoľko dejových línií, postupne skladaných, ako odhaľovanie vraha v detektívke. Robert Redford si to vo svojej režisérskej premiére nijako neuľahčil. Výnimočne ma nadchol výkon neznámej Mary Tyler Moore, ktorá vytvorila plnokrvnú a zaujímavú postavu, zatieňujúcu i nepresvedčivého Donalda Sutherlanda. Filmu vlastne okrem občasnej zdĺhavosti a miestami i dejovej roztrieštenosti nemám čo vytknúť. Napriek tomu som ani na chvíľu neuvažoval o štyroch hviezdičkách. (23.02.2012)

"Dej mi ten foťák Calvine. Chci fotku jen vás tří. DĚLEJ DEJ MI TEN FOŤÁK!!! praví Mary Tyler Moore a přitom se usmívá takovým tím křečovitým způsobem. Příčí se jí být na fotce se svým synem, který mohl zachránit svého bratra. Bratra, kterého milovali rodiče více než toho "co ho mohl vytáhnout z tý posraný vody ven". Proto Conradovi nemůže přijít na jméno- on vlastně může za smrt jejího zlatíčka. A ona bohužel nepatří mezi ten typ žen, které ventylují své emoce skrze...co já vím, třeba krabky cigár denně, ale ona to v sobě dusí. A pak bouchne. Conrad mezitím bojuje se svými vnitřními démony a fuckuje matku jen ve své hlavě ("Haf! Haf!"). Všechno nakonec dospěje ve skvělý konec ze kterého budete mít husinu, stejně jako z úvodní chorálové písně... Někdo si může z tohoto filmu odnést jen to, že film je příručkou -Jak nevychovávat svého potomka- ti druzí (rozumější) si naopak vezmou to nejdůležitější. Ale to vám neprozradím, poněvadž kouzlo tohoto snímku spočívá práve v tom hledání... Robert Redford je magik! (30.04.2008)

Něco bylo špatně. Nedokoukal jsem a po půlce dvouhodinového filmu to vypnul ve stavu hlubokého a extrémního znudění. Nemohu říct, že bych po té hodině vůbec věděl, o co tam šlo a je mi to už jedno. Herci hráli dobře a i to dobře vypadalo, ale Oscara za scénář a režii asi nepochopím. Dokoukávat nebo to rovnou celé opakovat už rozhodně nehodlám. Toť vše. (07.07.2013)