Requiem pro panenku

Přišlo mi to jako první vystoupení velkého sportovního talentu na olympiádě... ve výjimečných chvilkách žasnu, jak dá na frak i nedostižné světové špičce, ale nezkušenost se bohužel nakonec v některých okamžicích nutně drasticky projeví a talent končí tak, jako talent - na hodně viditelných místech, ale až za zády nejlepších. Zejména první dvě třetiny podmalované Soukopovou hudbou mě k mýmu úžasu dostaly a vzaly skorem tak, jako Formanova genialita na stejné téma (ve filmu schází sice nedosažitelný Jack Nicholson, ale skupinka českých vychovatelek v čele s Evou Holubovou vás zcela nechá zapomenout na Sestru a dívky z ústavu se přimejmenším vyrovnají Indiánovi a jeho sboru a místy ho dokonce svou opravdovostí, naprosto postrádající byť jen stopu holywoodského klišé, předčí). V závěru si ale Filip Renč již ukusuje příliš velké sousto a s pokusem o přechod od syrové dokumentaristické realističnosti k hollywoodské rozmáchlosti a nedejbože nadčasové symboličnosti ukazuje, na co má a na co ne, díry v logice děje narůstají, koncepce scénáře se chvilkami rozpadá a samotnému Renčovi je evidentně lépe v povzdálí za kamerou než před ní. Hodně dlouhou dobu mé hodnocení přeskakovalo mezi 3/5 a 4/5 a až samotný závěr, který do filmu narouboval ... něco mezi nostalgií a sentimentalitou a připomněl další neuvěřitelně špatnou, hrubě schématickou postavu ředitele ústavu, jej definitivně srazil na nižší úroveň. Málokterý film, který si pamatuji z poslední doby, v kvalitě takhle kolísal... 80% filmu je sice za 5/5, ale těch pár procent, které jsou regulérním odpadem, jej zabíjí. 3/5. (06.07.2008)

Tomu se říká debut! Renčovi se povedlo něco, co se za pár let povedlo i Svěrákovi (filmem Jízda) - natočit snímek s tak dokonalou atmosférou, kterou už ty dnešní (české) filmy postrádají. Nemalý podíl na té atmosféře má dokonalá hudba Ondřeje Soukupa a geniální Aňa. Ona prostě byla talent už jako mladá, no a ty oči… Opravdu jedinečná a nezaměnitelná. Jinak jak už mnozí z vás tady píší, opravdu to není podle skutečného příběhu, alespoň ne podle toho, co jsme v tomto snímku viděli. Viz zde (asi od páté minuty). Ale upřímně tohle by mi sotva zkazilo zážitek z tak skvělého českého filmu. Je škoda, že Renč zřejmě nikdy nenatočí něco tak dobrého, jako tohle. 100 %. (03.06.2011)

Film, který mi přišel jako vyloženě studentský. Polopaticky je zde vše líčeno, tedy jak si ředitel ústavu hraje infantilně s autíčkem, jak se chovájí lesby a jak zacházejí s těmi, kteří jsou jejich obživou. Co mě ale zaujalo, že tenhle film se chytil i v dnes už prakticky zaniklých videopůjčovnách v U.S.A. Jde sice o motivy z reality, ten případ se fakticky stal, ale onou osobou co tam byla neprávem nebyla nějaká sličná žena, ale cikánečka, což by ale mohlo diváky pomást, takže tam režisér strčil raději herečku, která neuměla vůbec hrát, čím přitahovala možná větší pozornost přemýšlejících, než svým "tragickým filmovým" osudem. (12.07.2010)

Príbeh štrnásť ročnej Mariky, ktorá je neoprávnene hospitalizovaná v psychiatrickej liečebni, kde despoticky vládne jej riaditeľka a sadisticky personál. Marika sa ocitne v kruhu beznádeje a šikany z ktoreho niet úniku. Jej márna snaha dostať sa von sa skončí tragicky. "Requiem pre panenku" je česká variácia na kultový snímok "Prelet nad kukučím hniezdom". Je to režisérsky debut Filipa Renča. Natočil ho v roku 1991. Dodnes ho považujem za jeho najlepší filmový počin. *** (10.05.2019)

Efektně natočený, nicméně ve skutečnosti povrchní film, který je na hony vzdálený skutečným událostem a charakterům, ze kterých vychází. Renč je filmový profesionál, který je výborný pro natáčení reklam a videoklipů, ale v hraném filmu vždycky v té či oné míře inklinuje ke kýči. V tomhle snímku nejde ani tak o skutečné drama, jako spíš o pečlivě vykalkulovanou hru s divákovými emocemi. Tenhle kousek mimochodem patří k tomu lepšímu, možná vůbec nejlepšímu, co kdy v hraném filmu dokázal. Jestli ten film funguje, tak je to taky díky přítomnosti Geislerové a celkově chytrému castingu. Celkový dojem: 60 %. (23.06.2006)