Válka barev

Celkem zajímavý snímek. Přijde mi ale, že jenom dvě třetiny filmu mají nějaký děj, posledních zhruba 25 minut mi přišlo jako úplně náhodné věci nesouvisející s hlavním dějem (který sám o sobě není až tak dobrý). Herecké výkony byly dobré, ale zároveň kvalitně nekonsistentní, vě něketrých scénách byly lepší než v jiných. Prezentace se mi ale hrozně líbila, tohle je snad Renčův nejlepší film so se týče vizuální stránky, díky zajímavým kompozicím a barvám měl film jedinečnou atmosféru. Hudba taky nebyla špatná. 6/10 (12.08.2022)

Každý režisér by si měl natočit svou Zvětšeninu. Ať ofiko jako film pro masy, nebo neofiko jako amatérské porno. Filip šel ofiko cestou a ještě než se sám odepsal podporou pana prezidenta, natočil poměrně zábavný kousek. Jedna z mých gylty pležr. Soundtrack je skvělý (na české poměry). (27.10.2021)

Existuje mnoho věcí, které pravděpodobně v životě nepochopím. Patří mezi ně záliba v růžové barvě, vyšší matematika, princip fungování televizního ovladače, proč ještě nikdo nezabil Jiřího Krampola a jak je možné, že dva lidé, kteří společnými silami natočili Rekviem pro panenku - tedy Renč a Geislerová -, spáchali zločin v podobě Války barev. (07.07.2007)

Hm, tak jsem si při (ze studijních důvodů tedy protrpěném) televizním repete s odstupem všech těch let zase uvědomil, jak z celé tehdejší rádoby artistnosti a pseudonezávislého rebelství zbyla po šestnácti letech jen otravná manýra. Šaškující, přehrávanící a kraviny z tlamek deklamující pražská čudlárna, dnes si sice furt hrající na velký šoubyznys, ve skutečnosti pak jen namrdaná na erár a veřejné zdroje, bez kterých by to stádo >artistů< až na výjimky dávno pochcípalo hlady... %-/ . . . Ty dvě hvězdy, co jsem kdysi nadělil, tu tedy se sebezapřením nechávám, protože je fakt, že doba zkrátka byla taková a i >mistr< Renč už dávno dělá daleko větší sračky... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách premiérových se značnými rozpaky a rozčarováním v kině, hodnocení 11.12.2005, komentář zde po repete 19.9.2011 na >tv blablandoff< jako otrávený čtyřicátý - 20.9.2011) (19.09.2011)

Filipangelo Renčonioni: Zkurvenina. Dovolím si tvrdit, že audio stránka přinesla mé zaujetí. Ať už vyjíždělo Mitsubishi brzy za úsvitu do prázdných ulic Prahy a hrálo u toho něco jako tech-noirový Brad Fiedel, nebo působil ambient zcizený z notového zápisu Badalamentiho. Jenže pak promluvila kterákoliv z postav a všechno bylo pryč. Vaculík, co se za celou dobu nepřevleče, je ve stejné poloze jako ve svých filmech, co mají v názvu meteorologický jev, Geislerová zase jako lehce infantilní femme fetale, Hanák s mozoly na rukou od toho, jak na to tlačí a jako mlčenlivý bonus Mejla Hlavsa vypadající jak Karpof, co vypouští krysy se zuby natřenými prudkým jedem. Renč na dobu a místo odvážně, ale tohle jsou ty chvíle, kdy tvůrce ví o podřadnosti zápletky a ve své sebestřednosti se mylně domnívá, že to uhraje atmosférou.. (18.12.2023)