Hrabě Monte Cristo

Pro mě velké překvapení. Předlohy k filmu jsem nečetla, ale vím, že to je nejoblíbenější knižní série mé babičky, která má doma jedno z nejstarších vydání příběhů o Monte Cristovi. Film se mi moc líbil. Už od začátku jsem byla velmi zaujatá dějem, Dantesovo dobrá povaha se mi hned od začátku zalíbila a po celou dobu filmu jsem byla spřízněná s hlavní postavou. Asi nejvíce se mi líbily scény v pevnosti a následně scény, když se z něj stal samotná Hrabě Monte Cristo. Konec je pěkný a dojemný a film mě přesvědčil, abych si jednou knihy přečetla. (24.11.2017)

Tak si tady čtu některé vaše komentáře a svým způsobem vám rozumím a chápu vás. Ale na sledování filmů je krásné to, že něco může být pro někoho úplný odpad a pro někoho to může být životní kult. Nechci tím říct, že tenhle film je můj nejoblíbenější - to rozhodně NE!!! Ale mě osobně ani nevadilo, že se film soutředil na úplně něco jiného než na historický kontext a nedržel se předlohy. Já jsem ho bral jako individuální film a užil jsem si ho. (17.04.2009)

Je zima roku 2002. K pařížskému Pantheonu kráčí slavnostní průvod. Známé osobnosti Francie, v čele s Jacquesem Chiracem, nesou rakev s ostatky A. Dumase st. Oficiálně proto, aby slavný autor Tří mušketýrů spočinul mezi slavnými velikány své země. Pravý důvod přenesení ostatků je přísně střežené státní tajemství. Toho roku vyděsil obyvatele městečka Villers-Cotteręts zvláštní úkaz. Každý večer, hned po setmění, se z Dumasova hrobu vynořila postava v bílém rubáši, s hrůzou pokřiveným výrazem a s očima planoucíma hněvem. V ruce držela ostře nabroušený brk a přidušeným hlasem kvílela: "Musím zabít Kevina Reynoldse....musím zabít Kevina Reynoldse." Pokud chcete zažít stejný šok jako duch Alexandra Dumase, podívejte se na americké zpracování románu Hrabě Monte Cristo. Celým filmem vás budou provázet hrdinové s bradami tak bojovně vysunutými dopředu, že by Saturnin zaplesal, toporné herecké výkony a stupidní dialogy ( o překrouceném ději nemluvě). Fuj, už nikdy více. (27.12.2008)

Při jedné plavbě se loď, na které se plaví i Edmond Dantes (James Caviezel) a Fernand Mondego (Guy Pearce) dostane na ostrov Elba, kde se oba setkaji se zatčeným Napoleonem. Ten předá Edmondovi dopis pro svého přítele, a tím nahraje Fernandovi do karet. Ten totiž svému "příteli" ukrutně závidí - naprosto všechno, úspěchy i přítelkyni, proto jej udá úřadům. Edmond je zatčen za vlastizradu, a uvězněn v nejkrutějším vězení. Roky plynou, a na Edmonda postupně všichni zapomínají. Ale on nezapomíná, a den za dnem přísahá všem zrádcům pomstu. Za pomoci přítele Abbého se postupně prokopová ven z vězení, a po jeho smrti se mu opravdu podaří utéct. Abbé mu před smrtí prozradí úkryt legendárního pokladu, a na scénu vchází tajemný Hrabě Monte Christo... Narozdíl od ostatních jsem se zcela odpoutal od předlohy Alexandra Dumase, a jen se bavil filmovým zpracováním. Sice je kostra příběhu jasná, takže o hlavního hrdinu strach mít nemusíme, ale Reynoldsovy inovace mi nikterak nevadily. Oba hlavní aktéři jsou náramně charismatičtí, a naprosto skvěle na mne působil Guy Pearce - jeho slizoun je tak skvěle zahraný, až se mi z něj chvilkama zvedal žaludek. Takže já zpracování chválím a film doporučuju!... (08.02.2004)

No, keďže je to podľa predlohy a poznáme už dobré spracovania, nemôžem prehliadnuť základné prešľapy v postavách a v chronológii. Natočené je to dobre, Caviezel bola dobrá voľba, ale ostatní so svojím vzhľadom vyzneli skôr ako juniori (niečo ako Smallville). Je to umelé a bez šťavy, pripomína mi to telenovelu. Radšej mali dať fakt úplne iný názov a vymyslieť iné mená a nijak to nespájať s Dumasom - mohli natočiť voľné spracovanie. Jediné, čo bolo dobré, bol slovenský dabing, ale to bolo asi tak všetko. Len menšia drobnosť pre prekladateľov - pevnosť d'If sa číta IF, bez "d", to "d" je len člen, to je ako keby niekto čítal anglické "the/of the" ako súčasť mena. Neviem kde na to prišli, pritom predošlé preklady skorších adaptácií mali normálne "IF". (28.12.2015)