Ženy na pokraji nervového zhroucení

Fakt ztřeštěný film o lidských bolestech a neštěstích. Ono se to nějak nepředstavitelně seběhlo, že se všechny ženské hrdinky tak hezky sešly v ultravelkém bytě s výhledem na Madrid. Společným jmenovatelem byli samozřejmě muži. Těhotná Pepa usilovala o setkání s ženatým Ivanem, její kamarádka věděla o hrozbě teroristického útoku od šiítského milence. K této dvojici se připojila šeredka se synem Ivana a korunu tomu dodala Ivanova manželka. Do toho se přimotala policie, napila se zeleninového nápoje s pořádnou dávkou prášků na spaní a celé dění prospala na podlaze. A teprve pak se začaly dít věci. Co se mi opravdu líbilo, tak to byl kysličníkový taxikář s vybavením uspokojujícím zákazníkovy potřeby. Dokonce disponoval i očními kapkami. Námět opravdu zajímavý, kýčovité a pestré provedení ruku v ruce s nápaditými oblečky hrdinek vystihovalo španělský naturel a temperament. A Banderase jsem skoro vůbec nepoznala, působil dost intelektuálně. (19.12.2008)

Pedro ma ani šiestym filmom, ktorý som z jeho tvorby videl, nesklamal. Nebolo to na pokraji nervového zrútenia, ale samozrejme to nebolo ani na viac, než obligátne tri hviezdičky. Nedá sa nič robiť, patrí medzi režisérov, na ktorých mozgové vlnenie a umelecké smerovanie sa nedokážem naladiť. Ešte že sú aj iní. (20.01.2014)

Méně závažný a vážný Almodóvar na hranici vtipnosti. Tentokrát se obejdeme bez fetišistů, transíků i teploušů, takže vrcholem výstřednosti zůstává odbarvený taxikář řídící pojízdnou lékárnu. Muži jsou přehlíženi, a já si teď zpětně s odstupem noci uvědomuji, že tohle asi opravdu byl víc film pro ženy. Pochválit musíme pečlivý český dabing (Zawadská, Vladimír Dlouhý). (10.07.2011)

Pestré charaktery a pěkně vybarvené postavičky, které zažívají spoustu barvitých příhod. A vůbec, celý film je tak nějak plný barev. A absurdity, žárlivosti i humoru. A v neposlední řadě je také plný Carmen Maury, které to i na pokraji nervového zhroucení stále neskutečně sekne. Když si k tomu všemu připočtete ještě nerdovsky vyhlížejícího mladíčka Banderase (s brýlemi a květákem na hlavě), musíte uznat, že to zní skoro stejně lákavě, jako čerstvě vychlazená polévka gazpacho... (03.09.2016)

Většina filmů Pedra Almodóvara nese žánrovou nálepku komedie, drama. Vychází to z jeho snahy zprostředkovat divákovi odlehčenější verzi situací, které nám rozhodně nepřipadají vtipné...pokud je sami prožíváme. A protože je to vskutku skvělý pozorovatel mám za to, že nám ukazuje i mnoho ze španělského naturela. Jeho postavy a dialogy by podle mě nefungovaly tak dobře, pokud by se je někdo pokoušel zasadit třeba do Norska, nebo na Slovensko. Uvěřitelnost tohoto příběhu je tedy vymezena tím, jak Almodóvar vidí ženy a muže kolem sebe a jak vnímá jejich vztahy. Není v tom nic univerzálního, nic co by se vztahovalo na zbytek světa. Pokud na to přistoupíte a nebudete se rozptylovat tím, že vy by jste nic takového neudělali a že se ty ženy chovají divně, film si díky skvělým dialogům a Carmen Maura určitě užijete. Asi ne jako skvělou komedii, ale třeba jako vtipnou divadelní hru s výbornými herci. Ale je vysoce pravděpodobné, že se najde mnoho žen, které budou vysloveně nadšené. Protože jsou součástí Almodóvarova světa podivuhodných žen, které je tak těžké potkat v reálném životě. (09.02.2021)