Poslední bitva

Je to hodně okatý "undergroundový art", ale mě tohle poselství vonělo. Takový francouzský Fallout v 80. letech (dokonce jsem pojal podezření, že Mark Morgan opsal jeden herní track od Erica Serry). Je velice zajímavé, jak nevídaný prostor pro divákovy fantazie a fantasmagorie vzniká drobným opomenutím mluveného slova. Jean Reno v roli burana přicmrndávače. Film možná nedotahuje všechny vyřknuté (nebo spíš vyobrazené) myšlenky a ke všemu začíná jako madmaxoidní béčko (mrdání nafukovací mařeny, vražda chlapa pro nějakou blbou součástku do homemade letadla, atd.), ale nějakou záhadou mě opravdu bavil. Bessonek umí. (29.12.2009)

Tak jsem se rozhodl zasvětit několik desítek hodin Bessonovi a začít s jeho prvotinou. No. Nemůžu říct, že by to nebylo zajímavé, ale v průběhu celého filmu jsem se tak nějak ztrácel, až jsem na konci zjistil, že vlastně vůbec kurva nevím, o čem to bylo. Nicméně postapokalyptický minimalistický svět byl zde vyobrazen dokonale. 50% (29.11.2016)

To ať se na mě nikdo nezlobí,ale tohle je fakt jeden velkej omyl. Černobílá mi nevadí,němý mám rád grotesky a ne postapokalyptickej film, kterej je ještě ke všemu děsně nudnej a i ta hodina a půl je hrozně moc. Tohle Bessonovi jen tak neodpustím. Pokud ovšem šlo o art film,tak se moc omlouvám,ale artovejm filmům neholduju,jsem požitkář a miluju komerci (08.11.2009)

"Dobrý ... den." Je-li ve filmu vyslovena jen jedna věta, tak se dá konstatovat, že nejukecanější film na světě to není. Pro mě se tím hledání myšlenky stalo dost obtížným úkolem, kterej jsem nesplnil. Ona to totiž není jednoduchá kombinace - postapo, letadlo, ucházející nafukovací panna, klinika, pingpong a pršící ryby. Troufnu si alespoň odhadnout, že hlavním hrdinou byl Muž. Jenže ten mě moc nebavil. Lékař byl o něco lepší a padouch Brute byl dokonalej. Jeho dobývání kliniky bylo asi jediný, co mělo pořádnou šťávu. Vše okolo pouze černobíle plynulo a to mi dost připomínalo umění. A toho já se bojím. (19.01.2022)

Čo po nás zostane ? Len ruiny a veci, nepoužiteľné veci, časti vecí... a ľudia, čo zostali, zápasia o posledné zvyšky, namiesto toho, aby sa spojili a vytvorili niečo... po čom bytostne túžia, pretože až dojemne uchovávajú niektoré znaky civilizácie (ako starostlivo uchovával príbor a tanier, čo si nosil so sebou).. ___ Je veľmi zaujímavé, že obaja medzinárodne najúspešnejší francúzski režiséri 80. rokov Besson i Annaud, rezignovali vo svojich raných dielach na jazyk. Je to znak filmárskej odvahy v túžbe vyjadrovať sa iba obrazom, alebo možno aj vzbura proti tradične ukecanej francúzskej kinematografií (i spoločnosti) ? Podobnosť je zarážajúca. Hoci Annaud je v BOJI O OHEŇ na začiatku ľudského vzostupu k civilizácií a Besson v POSLEDNOM SÚBOJI na jej konci (alebo novom začiatku), obaja predvádzajú famóznu exhibíciu v precízne komponovaných, ambicióznych dielach so silným príbehom a snahou o všeobecne platný, symbolický význam. A hoci oboma nadšený, k obom mám výhrady. Že by bez reči tak ako tak mizol aj kus významu ? (18.09.2015)