Podfu(c)k

Sakra ostrá komedie, u které se občas kvůli přemíře brutálního násilí a naprosto nekorektního humoru (schytávají to židé, černoši, cigáni i Angličané) těžko odhaduje, jestli ještě jde o nadsázku, nebo už jenom o nevkus a nedospělost tvůrců. Ritchie vizuální hyperkinetičností (pro scénu nebo hlášku, která by nebyla kurevsky cool, zde není prostor) a překombinovaností zápletky zakrývá, že jsou postavy jednorozměrné a provázání jednotlivých dějových linií má daleko k eleganci a důmyslnosti Tarantinových filmů. V pubertě jsem byl okouzlen a pobaven. Dnes mi takhle samoúčelná hra na efekt přijde poněkud nucená. Obstojně ale baví pořád. 80% Zajímavé komentáře: Le_Chuck, Radko, genetique, Aiax, TotalFilm (30.03.2005)

K filmům tohoto typu mám lehce rozporuplný a "schizofrenní" vztah. Na jedné straně se mi líbí jejich spád, černé vtípky etc. Na druhou stranu se však občas nemohu zbavit pocitu, že tyto filmy do určité míry bagatelizují násilí tím, že předkládají prostřelenou hlavu jako vtip. Je to můj subjektivní názor a pocit, který 1. ve mě je, 2. jen tak lehce se ho nezbavím a 3. do určité míry snižuje můj filmový zážitek. Ale k pozitivům - vedle již zmíněného spádu a některých dost dobrých vtípků se mi na tomto filmu líbí "prolínání" životů, jakési "točení se v kruhu" a skvěle "našlápnutá" hudba (Massive Attack, The Herbaliser etc.). Shrnuto a podtrženo: film je v rámci svého žánru velmi kvalitně natočený a já se dobře bavil (i když mě chvílemi lehce "dráždily" právě ony některé násilné scény). Poznámka: Guy Ritchie nezapomněl ani na svou manželku Madonnu (ve filmu se objevuje její skladba "Lucky Star"). (24.09.2003)

Do té doby vrchol a rozhodně jeden z majstrštyků Guy Ritchieho (spolu s RocknRollou a druhým Sherlockem). Je přitom neuvěřitelně zajímavé sledovat, jak si již zde zkoušel expresivní střihové montáže v soubojích i mimo ně (což rozvinul právě v první a druhém Sherlockovi) a také podobnost charakteru Vinnieho Jonese, který velmi připomíná pozdější Strongovu kreaci právě ve výše zmíněné RocknRolle... (27.01.2008)

Sbal prachy a vypadni je hodně dobrý film, ale něco mu chybí. Není to styl, ani hlášky, kvalitní herci, či vychytaná režie. To všechno Sbal prachy a vypadni má, ale zkrátka tomu filmu něco chybí. Podfu(c)k má stejné kvality jako výše zmíněný film, ale navíc má i to něco. A to něco z něj dělá pětihvězdičkovou záležitost... (20.05.2003)

Velmi elegantně natočená černá komedie, která svojí drsnou poetikou ponejvíce evokuje některé momenty Quentina Tarantina, ale díky velmi osobitému designu i střihu si udržuje vlastní xicht. Ačkoli je zápletka poměrně triviální, Guy Ritchie ji dokázal rozdrobit pomocí různých fíglů (z jichž nejdůležitější je proměnlivý vypravěč a střih) tak, že film drží diváka ve střehu až do posledního pravého háku, který přijde z opravdu překvapivé strany. V některých pasážích trpí Snatch typickou tarantinovskou trapností a samoúčelnosti (říkejme tomu třeba cool violence), jinde ale perlí jak výtečnými charaktery postav (Brad Pitt nemá opět chybu!), slušnými gagy či špičkově vypointovanými situacemi. Navrch třeba vyzdvihnout stylovou a skvěle padnoucí hudbu, která dovede usměrnit atmosféru – skvělým příkladem je song MASSIVE ATTACK, který trochu zmrazí úsměv na rtech. Zkrátka a dobře, Guy Ritchie dokázal žánr ukočírovat mnohem lépe než většina ostatních vyznavačů gansta poetiky a natočil film, na který se je radost dívat. (29.03.2005)