Hra na oliheň

1. séria - 80%. Ľudia majú radi súťaže a aj násilie a Squid Game ponuka mix všetkého. Hlavný hrdina mi trošku liezol na nervy svojím správaním (hlavne zo začiatku) a niektoré pasáže mi prišli trošku nudné, ale samotné hry sú skutočne brutálne a pôsobivé. Tak isto poteší aj vedľajšia detektívna linka, ktorá je skutočne zaujímavá a tiež dokáže strhnúť. Veľké mínus je podľa samotné finále, konkrétne debilný koniec prvej série. Som zvedavý, či druhá séria ponúkne nejaké rozumne vysvetlenie k tomu znova nepochopiteľnému správaniu hlavného hrdinu. Ako celok spokojnosť. 2. séria - ?? (13.02.2022)

Konečne niečo nové a originálne. Ojingeo geim má svoje logické nedostatky a v detailoch niekedy poriadne zaškrípe, rovnako ako aj v nevyrovnanom scenári. Napriek tomu ide o strhujúcu jazdu, ktorá očarí svojím nevšedným vizuálom, zvrhlým nápadom a efektnými kontrastami. Celkové hodnotenie azda najviac zráža jej finálna epizóda, ktorá stráca na razancii a dopláca na svoju predramatizovanosť. Diváka necháva s nezodpovedanými otázkami, ktoré si pravdepodobne Hwang Dong-hyuk šetrí na druhú sériu. Tá je už definitívne potvrdená a ďalšie peniaze by rozhodne zarobila. A pre tie je predsa každý ochotný spraviť všetko. Netrpezlivo očakávame druhú sériu. (4.11.2021) (02.09.2022)

Potvrzuje se, že Battle Royale potřebuje víc času na propracování postav, aby vám nebylo jejich vyhlazování zcela lhostejné. Povedlo se. Zdařil se skvělý casting. Jediné, co bylo nezvládnuté - dějová linka s policistou a docela trapná karikatura dekadence VIPek. Oproti tomu morální dramata a vývoj postav na jedničku. Škoda, že byl celý děj tak čitelný, že jsem všechna překvápka odhadl daleko předtím, než měla být odhalena. (12.10.2021)

Budu nosit dříví do lesa a slzy do korejského dramatu, ale začnu s tím, že tenhle film má fakt úžasný vizuál. Někdy je to "wow" hned, někdy jsem si i zpětně říkal, jak krásný to všechno je a jak to dobře vyjadřuje náladu jednotlivých epizodek. Pro mě osobně jsou hodně kontroverzní postavy. Na jednu stranu mě bavilo po zhlídnutí seriálu sledovat různé rozhovory s herci, ale na druhou stranu jsou ty jejich postavy dost jednorozměrné (někdy i dvou, abych neškudlil). Jsou to dost stylizované typy, takže mi seriál často přišel jako spíš nějaká hraná verze anime. Vyniká mezi nimi hlavní hrdina, který je i nejlépe zahraný (ale to možná i proto, že má co hrát) a není úplně tak jednoduchou postavou - však taky herce při čtení scénáře šokovalo, že v jedné vyhrocené scéně na konci není 100% dobrák. Holt je zvyklý na korejská dramata, kde je všechno jasně vymezené. Což mě tolik nebaví, obzvlášť pokud jde o vážnější a delší záležitost. Jinak i když to samozřejmě není poprvé, co někdo bojuje na život a na smrt v nějaké soutěži, tak celkově působí seriál dost originálně. Oproti ale některým "battle royale" filmů jsou tu smrti docela drsné. Násilí tu není "cool". Příběh je fajn, ale je trochu natahovaný a občas se narazí na nějaký ten korejský patos. Není to však hrůza. Sice jsem seriál nehltal a koukal na něho docela dlouho, ale musím říct, že jsem se u něho celkově skvěle bavil a užil si ho. Navíc hodně věcí, které seriálu vyčítám, byl i účel, takže trochu přimhouřím oko. (8/10) (26.02.2022)

Samotné hry jsou napínavé, zábavné, požitkářsky krvavé. Mňam dpč. Možná si mohl seriál odpustit aspirace na sociální drama odhalující nerovnosti kapitalistické společnosti. Ne úplně úspěšně si tím zvyšuje laťku. Ale možná jsem jen příliš kritický a na mainstreamový seriál se to vlastně dost podařilo. Nvm. ___ Jde mi o to, že Oliheň nehraje úplně fér. Je nekonzistentní, precizně se vyhýbá jednoznačnému vyznění. Maskuje to jako sofistikovaný projev vrstevnatosti, ale já mám nepříjemné podezření, že jde zkrátka o nechtěnou mělkost nebo ústupek masovému přijetí. ___ Jako sociální drama úplně neobstojí, protože svět Olihně je v podstatě pohádkový:  má vlastní vnitřní zákonitosti, které ho od našeho světa odlišují. Mluvíme tu o uvěřitelnosti reakcí lidí na smrt, o jejich ochotě a schopnosti vzít život jiným, o ochotě riskovat život svůj, o přílišné lehkosti konat tak zásadně v rozporu se sebou samým, o možnosti nechat vypařit stovky lidí bez větší pozornosti policie, o dopadu dění na lidskou psychiku, o tom která akce vyvolá jakou reakci. Tyto zákonitosti světa Olihně, tak odlišné od světa diváka (byť se tvářící jako uvěřitelný příběh z našeho světa), jsou navíc vnitřně nekonzistentní, tedy často popírají pravidla, která tvůrci v rámci světa sami definovali. To samé se děje samotným postavám.  ___ To, že je náročné chytit se na udičku morálního poselství seriálu nebo například cítit sympatie k hlavní postavě, myslím také není projevem mnohovrstevnatosti snímku. Nejde o důsledek toho, že nejsou lidé jen dobří nebo jen špatní a realita má různé odstíny šedi. Jde zkrátka o kognitivní disonanci. Postavy konají ve vleku scénáristovy vůle, nikoliv v souladu se sebou samými. Apely na slušnost a sugerované projevy dobroty od těch "správňáků", které je mají odlišovat od těch "špatných" působí naprosto směšně v kontextu toho, na čem se všichni podílí. ___ Nevím, možná to přeháním a na Oliheň uplaťňuju zbytečně přísnější metr. Nebo se pletu. Celkově to byla legrace. Šestá epizoda je klenot. A soundtrack a estetika taky. _ PS: A baví mě, že záporáci jsou bílí, zlouni mluví anglicky a jedinej místní Ind je stereotypně úslužný, naivně připitomělý a jeho bolywoodská superschopnost je fyzická síla. Trochu líp teď chápu, jak Číňany nebo Japonce svého času hnětlo jejích stereotypní zobrazování v západní kinematografii. PPS: Proč proboha ten nenapravitelnej sebelítostivej připitomělej gambler nešel zkrátka tomu bezdomovci pomoct sám? (17.10.2021)