Mrtvý muž přichází

"Já a Ježíš to řešíme každej jinak."                                                                                                                                         Film, který zůstal na půli cesty. Tohle mohlo a mělo tnout do živého. Susan Sarandon sice dostala za svůj výkon Oskara, ale pro mne její výkon nebyl přesvědčivý. Tak si říkám, jestli nebylo lepší dostadit to role opravdovou jepťulindu a nechat jí mluvit, jak jí zobák narostl. Chyběla mi proměna. Proměna sestry, která se poprvé setkává s odsouzeným na smrt. Proměna těch, kdo jsou kolem ní a pochopí, proč tak jedná, včetně rodičů. Tam jakoby se ani nepokusila vyložit, proč se snaží pomoct na druhé straně. Silné téma, kterému se bohužel nedostalo důkladného zpracování. Slabinu vidím ve scénáři a hlavně v dialozích. Mne by Susan jako řádová sestra nepřesvědčila. (06.10.2014)

Hoci ja tie oscarové výkony som tu až tak necítil, film ako celok je veľmi hodnotný. A hlavne bez toho, aby úplne jasne pretláčal nejaký názor na trest smrti, ako to tu niektorí vnímajú. Pretože hoci skutočná rehoľná sestra bola jeho jasným odporcom, Robins brilantnou réžiou prepína medzi fázami odpustenia a fázami zobrazovania zločinu. A nech si už názor spraví každý sám. Veľmi dobre sa dá hodnotiť aj veľmi dlhé udržiavanie tajomna okolo prípadu - vinný či nevinný? ľutuje, neľutuje? Film je v tomto symbolom veľkého pokánia, hoci až do konca nie je úplne všetko jasné a či sa vôbec o pokání môže hovoriť. (04.06.2024)

Ohromně silné. Propracovaný scénář, působivé scény. Dead Man Walking stojí především na famózním herectví a chemii mezi Susan Sarandon a Seanem Pennem, jejichž výkony jsou tím nejvýraznějším a nejsilnějším stavebním prvkem celého příběhu. Jejich, postupně utvářené neobvyklé, avšak pevné pouto, ve mně zanechalo silný dojem. Příběh Sestry Helen, která začne svým zvláštním, a pro ostatní nepochopitelným způsobem, cítit velkou (lásku?) přitažlivost k potetovanému drsňákovi v cele smrti, který kouří jednu cigaretu za druhou. K člověku, který je pro všechny ostatní odpad společnosti a netvor. Seanova kreace Matthewa Ponceleta, jeho charakteru a vzhledu, je geniální. V pohledu jeho pronikavě modrých očí se zračí strach, cit a prázdno zlomeného člověka, který nyní doplácí na svou mladistvou rebelii tím nejkrutějším způsobem. Pro mě jedna z nejlepších rolí Seana Penna. A také nejvíc sexy:) Ten jeho sestřih, džínový, modrý vězeňský mundúr, který mu dokonale ladí k očím, sexy vousy a tetování. Tady ho zkrátka miluju. Zvláštní, neobvyklé, silné a citlivě ztvárněné příběhy různých forem lásky a vztahů mě ve filmovém žánru vždy přitahovaly. Vztah řádové sestry, oddané v lásce Bohu a bližnímu svému a charismatického kriminálníka je vykreslen neskutečně silně a osudově. Přemýšlela jsem o tom, že by si ti dva zasloužili alespoň jedno dlouhé, krásné a vroucné objetí. Dokonce jsem si přála, aby jejich vztah dosáhl nějakého naplnění. Pokud by Matthew nebyl popraven, živě si dokážu představit jejich společné milostné scény:) To by byla krása... Pro Matthewa i Helen byl však určen přesný čas a místo, ani o kousek více. A bohužel jejich pouto bylo přetrženo dříve, než se mohlo ještě více rozvinout. Příběh o tom, že city se mohou objevit i na místě a u zcela odlišných lidí, kde byste to čekali nejméně. O tom, že takto silné a bolestné pouto k určité osobě, která je od nás zcela rozdílná a právě proto jí dokážeme tolik porozumět, může přijít zcela znenadání a ke komukoli, bez ohledu na to, jakou cestou jste se vydali. Často trvá krátce, objeví se jen jednou za život, a zanechá v našich srdcích a mysli vše. Láska se neptá. Ještě výraznějšího a krásnějšího zážitku se mi dostalo díky dokonalému dabingu Vladimíra Dlouhého. Jedinou drobnou výtku mám k pár slabším místům, v jinak celkově strhujících dialozích, které mi přišly místy patetické. Mile působí rolička Jacka Blacka. "Nikdo mi ještě nikdy neřekl, že jsem syn Boží. Že jsem zkurvysyn, to mi říkali často, ale syn Boží, to nikdy." (12.01.2010)

Najít ten správný odstup, dokázat potlačit pocity a objektivně bojovat pro nebo proti něčí smrti, a přitom své rozhodnutí ustát. Co je to, ale objektivně? A jaká jsou měřítka při rozhodování ??? Nezáleží jenom na tom, jaké má kdo morální nebo náboženské pohnutky. Jinak vnímá trest ( nejenom smrti ) ten, kdo je na straně oběti a jinak vrah. Jaké pocity zažívá asi člověk čekající na svůj verdikt ? Ty dlouhé hodiny, měsíce.... roky, kdy si musí přiznat sama sebe, takového jaký je, bez příkras, kterými se snaží ovlivnit a ospravedlnit své právo na svůj další život. Nádherný film vyvolávající spoustu otázek. (24.03.2005)

Už od prvých minút plynutia filmu mi bolo jasné, že tip od gudaulina bol viac, ako dobrý. V problematike trestu smrti mám už veľmi dlho jasno. Spoliehanie sa na to, že čas zmierni súcit s obeťami zločincov a naopak tí budú stále hlasnejšie otravovať celý súdny a väzenský systém svojimi právami a nárokmi a keď sa do toho naviac vloží neskúsená a nekonečne dobrá mníška, tak už som sa oprávnene obával, že úsilie ignorantov utrpenia nevinných obetí bude úspešné. Film herca, režiséra a producenta Tima Robbinsa je vynikajúcim filmom, ktorý nastoľuje viac otázok a podnetov na premýšľanie, než poskytuje odpovedí. Susan Sarandon ani Seana Penna som v lepších úlohách nevidel. Ale päť hviezdičiek nedám práve pre snahu o objektívnosť tam, kde objektívnosť pokladám za privieranie očí pred spravodlivosťou. (05.10.2014)