Hlava v oblacích

Film se mi líbil, jenom jsem očekávala více děje z válečné doby. Ze 130 minut se děj filmu více soustředil na předválečnou dobu ve Francii a ta se situací nijak nelišila od života v ostatních evropských městech. Mohu říci, že mě místama i film nudil. Takže 80 minut filmu jsem jenom tušila co bude následovat. Válečná doba byla již zajímavější (trochu, ale nepatrně mi to připomělo "Černou knihu" ), jenže na můj vkus to mělo pomalý spád. Nechci zde popisovat jak který herec či herečka hráli. Bylo to dobré, ale na to, jak byla doba hrozná, bylo zde málo příhod a napětí. (06.12.2010)

Nevím úplně proč, ale tenhle snímek mě ve výsledku moc nevzal... Všechno bylo hrozně roztahané a vzájemné vztahy mě také tolik nenadchly, stejně jako jednotlivé charaktery postav... Trochu mi to připomnělo Atonement, také rozvláčný příběh několika lidí a jejich cestách životem, jejich vzájemným křížením i nekřížením... Atonement z takového tématu ale vyšel mnohem mnohem lépe. (10.06.2013)

Osudové setkání lidí na pozadí druhé světové války. Charlie Theron jako Gilda, bohatá a rozmarná žena, která si užívá života plnými doušky, bydlí ve svém bytě s uprchlou dívkou Miou. Jednoho dne se seznámí s učitelem Guyem a přivede ho do svého bytu. Postupně mezi všemi vzniká milostný trojúhelník. Do této situace ale krutě zasáhne válka, kam Guy s Miou odjíždějí, a Gilda, která nechápe, že je potřeba proti nacismu bojovat, zůstává opuštěná a zhrzená. Dál si užívá radosti života, ne však nadlouho…. Působivý příběh, který se mi líbil. (01.07.2009)

Tento film ma vôbec nedostal. Film o láske, radosti, vášni, ale aj o vojne a osude. Ukážka toho, že v akejkoľvek dobe i cez rozdielnosť pováh môže medzi ľuďmi existovať neskutočné osudové puto. Charlize Theron aj Penélope Cruz boli síce sympatické, ale to je tak všetko. Dej je veľmi nudný, nezaujímalo ma to ani ako to skončí, ale nie som ten typ, čo film nedopozerá. (05.01.2015)

Gilda Bessé ve mně evokovala Zeldu Fitzgerald... Je to tak trochu spratek, co se stále hledá, chvíli maluje, chvíli se věnuje filmu, chvíli fotografuje... Ve své moci si drží dva miláčky, které si nahnala do zlaté klícky , má je ráda svým "ugly love" způsobem. Miláčci vesele hopsají, jak se zrovna Gildě hodí, jsou poslušní a milí, jednoho dne ji sice opustí pro jakési vznešené ideály, že válka ve Španělsku je jejich morální povinnost, ale i zde se ve svých "hlavách v oblacích" vracejí ke Gildě. Hlavní hrdinka je zoufale nesympatická, druzí dva stojí jen v jejím stínu, jsou to nudné postavy nudně ztvárněné. Čekala jsem velkolepější a osudovější drama. "Kdo jde na bál, musí tančit." - Henri Cartier-Bresson (19.09.2012)