Hlava v oblacích

Jeden z nejlepších filmových trojúhelníků, které jsem viděl. Užívat si volnosti a svobody, tak jako oni by chtělo jistě hodně lidí. Hlavní představitele ale čekalo celkem drsné vystřízlivění. Filmu se podle mě podařilo dokázat, že válka zasáhla opravdu každého, i když se proti ní snažil bránit jakkoliv. A také se mi zde potvrdilo, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán.. (01.04.2013)

Mně se to líbilo. Příběh někdy ztrácel na tempu a občas působil hodně nevěrohodně (hl. ve válečné části), ale celkově jsem byl spokojen. Především ztvárnění napínavého závěru mne velice příjemně překvapilo. Charlize Theron hraje podle mého názoru naprosto úžasně (opět) a je jedním z důvodů, proč jsem se nakonec rozhodl dát 4 *, místo původně plánovaných tří. To hobit: "Přepjaté herecké výkony"?! (01.08.2005)

70% Tenhle film má skvělé herce,především tedy božskou charlize, která by se v pohodě obešla bez dialogů a vše vyjádřila jen pohledem očí, stuart townsend taky nehraje spatne, ovsem reziser plne nevyuzil jejich potenciál a predevsim potenciál svého vlastního scénáře, když už konečně dojde na nějakou zajímavnou scénu, tak je utnuta (výbuch zdravotnického auta, o sexuálních scénách nemluvě), nebo prostřižena s nějakou jinou, přičemž díky prostřihu vyprchá veškeré kouzlo. Hudba je místy na dost nehodících se pasážích a hlavně mě dost zklamal nedotažený závěr. (16.08.2005)

Charlize, Charlize, Charlize! Třikrát sláva. Hlas jak Katherine Heigel a herecky perfektní. K tomu krásná Penélope se svojí špangličtinou (a nemalým hereckým talentem) a máme tu slušné válečné romantické drama. Ačkoliv ta válka je jen prostředí příbehu, tohle není akčňák. Ke konci se film začal českému podobat Musíme si pomáhat. A přijde SPOILER: až na ten závěr, škoda :(. (09.07.2010)

Možná by to dopadlo i dobře, nebýt té tuny nelogických střihů, střídání lokací a prazvláštního posouvání děje. Největší zápich je snad na nádraží u odpalování bomby, kdy Townsend během asi dvou střihů stihne dostat kulku, objevit se v katedrále v centru Paříže a skončit v nemocnici v Londýně (mezitím ještě uběhnou nejlépe dva roky a Townsend všechno vypravěčským hlasem dovypráví). Takhle nějak se ale začíná film vystříhávat až od své druhé poloviny. Do té doby sice postavy po plátně jen bloumají, nicméně celkově to ještě působí konzistentně a jako poetická výpověď o rozmařilých a zamilovaných lidech na přelomu 20. a 30. let jakžtakž funguje. Finále je ovšem na facku, kdy kromě toho, že se odehrává během povstání v Paříži, nevíme odkud se všechny postavy berou, kdo a kam celou dobu vůbec směřuje, jestli Němci nebo Němec, Francouzi, Charlize či Townsend, který to nakonec samozřejmě nestihne. Na ty tři to vytahuje fakt, že v porovnání s věcmi, které jsem po cestě autobusem byl nucen zhlédnout, jsem Hlavu v oblacích nesmírně ocenil :) (20.09.2012)