Normální lidi

Normálne o nenormálnych ľuďoch...lenže otázka znie, čo je normálne a čo nie....trieda, gender, TOXICKÉ VZŤAHY....strhujúce v pocitoch, v uvedomení si, aký som lucky, že nič podobné neriešim...a že si síce z detstva nesiem traumy, ale menšie a znesitelnejšie...silný seriál a konečne, Íri chválim, odvážny v zobrazení intimity. Skvelí herci, Daisy a Paul, fantastickí. A Sarah Greene, wow. (06.11.2020)

Írska miniséria, vychádzajú z pera spisovateľky Sally Rooney, v dvanástich relatívne krátkych epizódach sleduje osudy normálnych ľudí. Nielen snáď kvôli názvu, ale aj príbehu, ktorého ústrednými postavami sú Connell (Paul Mescal) a Marianne (Daisy Edgar-Jones) - niekdajší charakterovo úplne odlišní spolužiaci zo strednej školy, ktorí sa to rozhodli dať dohromady, aby ich v nasledujúcich rokoch vzťah citovo zraňoval a rozkladal. Pomerne pozoruhodný pohľad, ktorý práve skrz hlavné postavy odráža životy mnohých ľudí z generácií Y a Z, vzťahové komplikácie, osobné, rodinné a školské problémy, strach, depresie a mnohé iné veci, práve tak typické pre súdobú spoločnosť mladých. Možno povedať, že ide aj o akúsi sociologickú sondu do životov postáv (respektíve ľudí všeobecne), ktorá sa pokúša nájsť odpovede a riešenia ich problémov, pričom tie nepoznajú ani samotné postavy. Utápajú sa tak v chladnom (Írskom) mori nenaplnených vzťahov, ešte chladnejšej (ne)lásky, sexu, sadomasochistických praktík, sebazraňovania, nevyrovnanosti a psychickej labilnosti. Depresie dnešnú spoločnosť zožierajú viac než rakovina. Na príbeh sa zároveň možno pozerať aj dnes už "tradičnou" optikou toho, že hoci sme vďaka sociálnym sieťam k sebe bližšie, než kedykoľvek predtým, sme ako spoločnosť čím ďalej, tým viac od seba vzdialený. Normal People čiastočne nastavujú zrkadlo, ktoré ako normálni ľudia, ktorými sme, nechceme vidieť. Nechceme si pripustiť, že sa ako spoločnosť len zraňujeme, a že nakoniec každý aj tak zomrieme sami. Vývoj jednotlivých postáv je napísaný ako na horskej dráhe - raz s nimi súcitíte, inokedy vás doslova serú. Presne ako normálni ľudia. A presne ako pri normálnych ľuďoch, ani tu sa každému nebude páčiť, ako sa jednotlivé postavy nakoniec vyprofilujú. Marianne mala zostať introvertnou pannou bez kamarátov, goddamnit! Ale aj preto, že sa tak nestalo, seriál sem-tam - vlastne pomerne často - pripomína artové porno. Navodiť tu divákovi vzrušenie nie je cieľom, tým je povedať mu "Pozri sa, toto sa vlastne deje za všetkými dverami domov, bytov, spální, internátnych izieb, prezliekacích kabínok, áut a x ďalších miest", s tým, že "ale hoci sa milujú, v skutočnosti sa vlastne všetci nenávidia - navzájom aj osve". Divácky to nebude pochuti každému, ale aspoň majú Normálni ľudia nenormálne dobrý alternatívny a indie soundtrack. (20.07.2021)

Britský romantický seriál ze střední školy o vztahu jedné intelektuální "extrémistky" vyčleněné z kolektivu a jednoho sportovce, slabocha - prostě dva outsideři. Na první pohled je skvěle vidět kontrast oproti podobně zaměřenému ikdyž z žánru komedie současnému hitu Sex education, který mi přišel spíš na efekt a neobsahoval ve své namachrovanosti tolik erotických scén jako toto citlivé, pomalu vyprávěné, krok za krokem rozvíjející se dílko. Nejprve jsem byl unešený, že koukám na něco jako psychologický nezávislý film pro jemné duše jako jsem já a už jsem se těšil, že vystřelím pět hvězd, jenže mně po pěti dílech došel dech a trpělivost ( a trochu nespokojenost s vystavěním zápletky ) pomaličku polehoučku sledovat, co se bude dít v příštích minutách. Střední škola, sex, vztahy v inteligentní jedinečné civilní formě, ale všechno nadprůměrné se u mne utopilo na počet dílů. (11.06.2020)

HBO GO - První den: Při sledování prvních dvou dílů koukáme s drahou polovičkou nevěřícně na sebe, seznamujeme se s hlavními hrdiny, kteří mluví trochu zvláštně, ale zvykáme si. Třetí díl - dáváme tomu ještě šanci, byť máme pocit, že to je spíše pro teenagery. Čtvrtý díl - už jsme si zvykli, středoškoláci jsou na vejšce a začíná se to rozjíždět (vztahy a tak). Pátý díl - utvrzujeme se, že tohle nás baví. O den později: Se zaujetím sjíždíme chybějících 7 dílů a jsme totálně lapeni. Za pár hodin dokoukáno jest a když se s odstupem 24 hodin nad seriálem zamyslím, musím říct, že si mě získal. Zejména tím, jakým způsobem a jak otevřeně spolu hlavní dvojice hovoří. Upřímnost, otevřenost a nazývání věcí pravými jmény mě zejména u Marianne strašně bavilo. Také mě zaujalo, jak se každý po svém vyrovnává se svými psychickými problémy, problémy v rodině, atd. Ano, bylo to vlastně celou dobu jak přes kopírák - jsou spolu, nejsou spolu, dali se zase dohromady, opět rozchod, zase spolu, dlouhé odloučení, atd. Nicméně to ve finále jste schopni překousnout, protože i tohle může napsat život, který je občas komplikovaný. Český dabing je povedený a hodí se, přece jen se pak více soustředíte na obraz než na písmenka skákající v šedém okénku dole. Sečteno podtrženo - bravo, Angláni a Irové. Jo a ještě nesmím opomenout skvělý soundtrack, ve všech 12 dílech byl bezchybný. Druhé shlédnutí mě tuším nemine (resp. jsem už s reprízou započal :)), tentokrát volím AJ s titulky. Že bych dal i knižní předlohu? Uvidíme, každopádně seriál je pro mě 5ti hvězdičkový. Na závěr musím připojit ještě jednu myšlenku. Daisy Edgar-Jones (Marianne) je podle mě velký herecký talent. Rád budu sledovat její kariéru a přeji ji, ať se nadále objevuje jen ve stejně dobrých filmech a seriálech, jako jsou např. Normal People. 90% (J) (05.01.2021)

Chápu zdejší vysoké hodnocení, chápu opojení zdejší obyčejností, která v hromadě diváků dokázala vzbudit dávno zahrabané city a emoce. Já šel ale do tohoto kraťoučkého seriálu poměrně naslepo a s podivnými charaktery obou stran páru jsem se málokdy dokázal ztotožnit. Ne že bych si nikdy neprošel alespoň obdobnými trablemi, nějak se mi ale téhle dvojce nechtěly věřit snahy o herecké výkony. Formou celovečeráku by pro mě bylo tohle téma vděčnější. [viděno na HBO GO] (30.09.2021)