Reklama

Reklama

VOD (1)

Epizody(7)

Obsahy(1)

Úzkostlivá Syd se snaží překonat nástrahy střední školy, trable v rodině i zamilování do svojí nejlepší kamarádky. A ještě udržet na uzdě svoje nadpřirozené schopnosti. (Netflix)

Videa (1)

Trailer

Recenze (115)

klukluka odpad!

všechny recenze uživatele

I Am Okay with This. Je to citlivý, vtipný, napínavý, dobře nacastovaný, má to atraktivní, byť lehce nepochopitelnej osmdesátkovej look, je to neotřelý, má to výbornej soundtrack… Těším se na další sérku. P.S.: Těším se zbytečně, žádná druhá sérka nikdy nevznikne, Netflix ten projekt už v roce uvedení první série zaříznul. A skoro bych řekl, že bez dvojky nemá smysl koukat na jedničku. Jenom se navnadíte, v hlavě se vám urodí spousta otázek a všechny zůstanou bez odpovědi. Z toho důvodu shazuju hodnocení ze 4 pecek (pomyslných 70 procent) na odpad!. Snad tím někoho odradím od sledování. Je to jak soulož bez vyvrcholení- máte z toho takovej na pytel pocit, že by do toho bejvale bylo lepší vůbec nejít. I Am Not Okay with This. ()

pumpkinqueen 

všechny recenze uživatele

Asi jsem od téhle minisérie čekala příliš, a tak přišlo menší zklamání. Vizuálně to bylo podařené, koukalo se na to vážně hezky, prostředí bylo líbivé a pro mě nesympatickou S. Lillis v roli Syd vyvažoval vtipný W. Oleff (opět) jako Stan, který měl šanci ukázat své herecké výkony v nejlepším světle. Ze začátku jsem se ale prala s myšlenkou, zda to Carrie připomíná úmyslně nebo zcela náhodou, ale po pár dalších odkazech, která se týkala i jiné osmdesátkové tvorby, jsem pochopila, že je to asi úmysl. Trochu jsem se bála, aby se nespoléhalo jen na ten retro feel, ale nakonec byl ten mix žánrů docela zajímavou podívanou. Přesto mi ta podobnost zrovna s Carrie z nějakého důvodu pila krev, stejně jako celá Syd - ač jsem se vážně snažila si ji trochu více oblíbit. Jenže s poslední epizodou přišel šílený závěr, který nakonec potěšil a rozehnal i ty negativní pocity ohledně celého díla, takže jsem nakonec byla spokojená. Nemyslím si, že se jedná o něco převratného, ale jako oddechovku jsem to vlastně dokázala mít ráda. ()

Reklama

JFL 

všechny recenze uživatele

Na jednu stranu super vystižené momenty dospívání, hledání sama sebe a navigování minovým polem střední školy a rodiny. Jenže současně "IANOWT" představuje až esenciálně schematický seriál vzniklý podle algoritmických výsledků. Netflix přesně ví, co lidi chtějí, a vůbec mu není blbé to okázale dávat najevo do té míry, až s tím diváky fackuje do ksichtů. Všechno od postav a stylizace po konflikty i způsoby vyprávění a vrstvení jednotlivých dílů jede podle odškrtávacího seznamu. Není v tom ani špetka kreativity či osobitosti, jen naplňování šablony, kterou Netflixu vyplivly algoritmy o diváckých preferencích a návycích. Je absurdní a současně nevyhnutelně výmluvné, jak Netflix svou dlouhodobě propagačně hlásanou progresivnost a tvůrčí svobodu transformoval do zcela schematizovaných a odosobněných škatulek, které bezchybně cílí na dokonale vyprofilované divácké niky. "IANOWT" mohlo být výtečným originálním seriálem, ale to by algoritmy nesměly vyhodnotit, že diváci milují 80s retro a "Stranger Things" víc než třeba "Ghost World". Takže onen současný příběh z indie komiksu je co nejvíc natlačený do 80s aluzí a stylizace, jejichž vrchol představuje vyloženě samoúčelná epizoda kopírující "Breakfast Club", která ale navzdory provolávaným přednostem údajné quality TV nesahá originálu s jeho komplexně vyprofilovanými figurami ani po kotníky. Zůstává jen manýra, která degraduje tu spoustu výtečně odpozorovaných úzkostí dospívání. "IANOWT" je esencí toho, co mám rád. Jenž ona esence nevychází z empatie a kreativity, jako tomu bylo v případě jeho filmových vzorů v čele s Johnem Hughesem, nýbrž ze statistik a analýz proporcí oblíbených děl. Kultura opustila své reprodukční cykly remaků a retra, které měly pořád něco osobitého a sympatického, a postoupila do éry algoritmického inženýrství, jež produkuje dokonale líbivé replikanty. Je na čase zavést pojem uncanny valley do kultury. ()

loki5 

všechny recenze uživatele

Pomsta loserů.. Doslova. Hlavní dvojka mi připomínala mladší verze Ellen Page a Roberta Carlyla a musím říct že tenhle casting se povedl jelikož vypadají přesně na postavy, které hrají a hlavní hrdinka není modelka s brýlemi jak už bývá zvykem. Tón seriálu neustále skáče od komedie přes drama až téměř k hororu a já se bavil. Jen konec nekonec mi trochu vadí. 75% zatím. Ještě se to dá slušně zmastit v další sérii jestli bude. ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Další pohádka o loserovi (a zase strašně nesympatickém) se zvláštními schopnostmi. Já se divím, že vás to ještě baví. Mě ne. Ne, že bych se s postavou outsidera nedokázala ztotožnit, ale tahle písnička už je prostě strašně ohraná! Až na závěrečný cliffhanger a sympaťáka Stana vlastně ničím přehnaně zajímavé. Koukatelné to je, to nepopírám. Srovnávání se ST nebo EOTFW je mimo. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (9)

  • Wyatt Oleff ve filmech To (2017) a To Kapitola 2 (2019) ztvárnil postavu jménem Stanley Uris – stejné křestní jméno má jeho postava i v tomto filmu. (Will_X)
  • Bloodwitch, oblíbená kapela Stanleyho Barbera (Wyatt Oleff), byla vytvořena speciálně pro seriál. Texty a hudbu pro písně, které slyšíme, napsal Graham Coxon a nazpíval je společně s Tatyanou Richaud. (J.F.B.)

Reklama

Reklama