Legenda o královně Tomiris

Tak konečne tu máme prvý relatívne autentický film o Skýtoch resp. istej vetvy, kmeňa Messagetov, spadajúcich do skytského kultúrneho okruhu! Čo poteší je fakt, že tvorcovia sa snažili z časti držať historických a archeologických podkladov. Samotný dej filmu je inšpirovaný opismi, okrem iných, aj od otca histórie Hérodota (5. stor. pred Kr.)... zbrane (luky,3boké strelky, meče, dýky,...), zbroj, dobové kostýmy a najmä pohrebný rítus sú toho dôkazom. Na Kazašské pomery grandiózny veľkofilm prekonávajúci niektoré hollywoodske „výtvory“. (15.11.2020)

Priemerne sfilmovany pribeh o nezdolnej kazassekj bojovnicke. Pribehom a spracovanim podobne kvantam azijskych spracovani hunskej hordy, indskych vybojov, bojov v Cine, ci Korey. Kvanta komparzu, trocha exotickeho zavanu, ale stale len priemer. Znacna "stopaz" a zrejme silne nadnesene "historicke realie". K zanru by som pridal fantasy. (24.02.2022)

Krutě starověce emancipované, dominantní praštěrbině zaříznou šachoví kolaboranti tátuchána, a ona, ač skythá zármutkem, vycvičí se na nejdrsnější mindžu divokého východu, nabrnkne si nejmetromongolseksuálnější parthii v okolí, samotného Sarmata Delona, ukáže všem těm parthriarchálním šovinistům, zač je toho bronzové dildo, a vyklepe pár peršanů, načež si zchladí PMS na perském kočičákovi Kýrovi, co se zrovna achamejtal kolem, a roztrhá mu vázaný výtisk Pohádek tisíce a jedné noci. Délkou kapku hostilní k prdeli, komparz vypadá, jako by je všechny s předstihem vyprcal Čingischán a Kazachwůd si nepatrně spletl Hérodota s Ezopem a Esmeraldou Villalobos, ovšem zase solidně výpravné, přinejmenším zajímavé, vcelku exotické, a navíc v době, kdy historikové náhle nade vši pochybnost prokázali, že ve skutečnosti slavný starozákonní prorok Moezzis Blmblbwschemkolemyebe snesl z Kilimandžára inkluzní Desatero, už na nějakou dějepisnou akurátnost sere okapi! (22.05.2021)

Herodotos by sice asi čuměl jako puk, hlavně teda na ty Chazary ve službách Achajmenovců, ovšem možná se jejich zařazením do perské útočné vozby pouze snažili tvůrci zdůvodnit, proč všichni přítomní kočovní Íránci vypadají (tedy nejen vypadají), jako kdyby k nim již několik generací pořádali nájezdy sexuální turisté ze Zabajkalí. Nicméně objektivně vzato Boratwood asi těžko mohl v domácích píscích a travách nalézti nějaká pohledná Saka, čili nad tyto a jiné detaily se dá celkem s klidem povznést. A nakonec raději takhle a s pořádným (a navíc schopným!) jezdeckým komparsem, díky němuž masa Massagetů masakruje Peršany koňmo, než zase chytat tiky do oka z toho, že by na bojišti execírovala nomádská pěchota pořadový krok jako onehdy na buzerplace v Kolovratech nad Volhou. Nebýt to nemilosrdně dlouhé (a když už i takového mě čumění do Hladové stepi začne nudit, tak si troufám tvrdit, že to je dlouhé opravdu hodně - zejména telenovelové části s kazašským Chozé Armandem by slušel velmi krátký sestřih), asi bych nějakou hvězdu ještě přisypal. Ovšem buď jak buď, trojice celkem solidní a budu doufat, že paní Nazarbajevová zase co nejdřív u papá vyžebrá nějaké těngy a zprostředkuje nám na plátně třeba zájezd Timura a jeho party do Turecka, neb zrovna na tohle sultán Erdogan asi chlup nikdy nepustí. Poučení z filmu je jasné – učit se, učit se, učit se dějepis. Neb kdyby Dareios ve škole nechrápal, mohl si ušetřit tu blamáž na Ukrajině a politická kariéra pana Crassa se také nemusela zakončit tak neslavně, kdyby si občas přečetl nějaký ten historický papyrus. (15.11.2020)

Tomiris je první kazachstánský film, který jsem kdy viděl, je sice zvláštní, že historického námětu o královně kmene Massagetů, která čelí roku 530 př.n.l. rozpínání Perské říše se ujali Kazaši, a nikoliv Uzbekistán, kde se událost stala, ale budiž. Nejsem schopen ověřit tvrzení tvůrců, že událost zaznamenal i arabský historik 10. stol. https://cs.wikipedia.org/wiki/Al-F%C3%A1r%C3%A1b%C3%AD Na filmu je vidět, že do něho bylo investováno, byť některé okamžiky dávají tušit, že rezervy tady jsou. Přesto mě tento výpravný historický film zaujal, snaží se představit život ve stepi, jaký byl, zvyky kmenů, ta snaha o autentičnost většinu času vychází. Kostýmy a zbraně nomádů jsou ok, u Peršanů bych mohl dlouho rozebírat, proč část je historická a ostatní artefakty vypadají jako Saracéni ranného středověku, ale nechme to být. Režisér vybral vhodné herce(krásný Kýros v podání Syřana Ghassana Massouda, takové charisma), hudební motivy občas pěkné, jinak je hudba spíše v pozadí. Davové scény více, než slušné, je zde snaha o určitou realističnost, dobovou taktiku, už jen to musím ocenit. Film se dá rozebírat nejen jako film, ale hlavně také jako politické dílo, prezentace historie. Jak to, že jsou Peršani zase slizští, zákeřní, zbabělí a topící se v luxusu, když ovládali většinu světa a určovali život v mnoha zemích? Víme, jak jejich říše fungovala a na čem byla postavena, achaimenovská studia jdou mílovými kroky vpřed. Ale holt, asi Írán bude muset jednou natočit film o tom, jak byl Kýros geniální dobyvatel a Peršani tvrdí válečníci, co z obskurity kmenového konfederačního království vytvořili největší říši světa. Přesto všechno není film hloupý, nebo tupý, národní mytologie, historie ve velmi uměřeném podání, která diváka zaujme svým čarokrásným prostředím, autentičností příběhu, archetypálními postavami. (06.11.2020)