Vojna a mír II
Vojna i mir II: Nataša Rostova
War and Peace: Part II
Vojna a mier: Nataša Rostovová
Obsahy(1)
Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Velkofilm, který je opravdovým pohlazením po duši. Je bohatý nejen svou rozsáhnou výpravou, má rozvětvený děj, je poctivý i v detalilech. Kamera je nápaditá jak v celku, tak i v komorních scénách. Uchvacující a odzbrojující je i naivka Nataša. scénář: Sergej Bondarčuk, Vasilij Solovjev, kamera: Anatolij Petrickij ()
Tentokrát se děj plně soustřeďuje na osudy kolem Nataši. Na frontu vůbec nezavítáme. Přesto Bondarčuk hned úvodní scénou na bále dává zapomenout na zlé jazyky (tím myslím sebe sama) myslící si, že jeho síla tkví v exteriérech s (deseti)tisícovým komparsem a nikoli v interiérových drobnohledech do života tehdejší šlechty. Minimálně o třídu lepší a nespočtukrát soudržnější než na poprvé. Vypiplané hrátky s kamerou nevymizely. Naopak jich ještě přibylo (vlčí pohled!). Chtělo by to pouze ubrat na lacině působících duševních monolozích. Proč stále chodit s křížkem po funuse a vyslovovat to, co je stejně očividné? ()
Těžko srovnávat bitvu u Slavkova s niterným komplikovaně se vyvíjejícím vztahem dvou lidí. Druhý díl je prostě z jiného kadlubu než první a všechna jejich srovnávání nutně trpí tím, že se srovnávají trošku hrušky s jablky. Nicméně o hloubavé ruské duši (tentokrát beze vší ironie) se v tomto díle dovíte tolik, kolik Vám o ní chtěl Tolstoj říci. Navíc velmi jednoduchými srozumitelnými slovy a větami, které, ať sebehlubší, zůstávají prosté. Nenašel jsem důvod slevit ze 100%. ()
Ljudmila Saveljeva ako Nataša Rostovová je hlavnou postavou druhej časti monumentálneho Vojny a mieru,ktorá sa bezhlavo zamiluje do Andreja Bolkonskij,ktorý bol hlavnou postavou prvej časti,váhajú,kedy sa zobrať,nakoniec sa rozhodnú rok vyčkať,len Nataša je pekne roztopašná,príťažlivá,tak sa stane,že jej srdce sa prikloní na druhú stranu zatiaľ,čo je Andrej preč...Vlastne,dá sa povedať,že po nej pokukuje takmer každý...Jedného dňa sa zoznámi s Anatolom,ktorý jej zamotá hlavu...Táto herečka sa mi páčila,vo svojej role je presvedčivá,strháva na seba pozornosť... V prvej časti ako som spomínal Sergej ma uchvátil bitkou pri Slavkove z roku 1805,t.j klasickou bitkou troch cisárov,kde si zgustol extrémnym stvárnením v podobe množstva komparzistov,budúca bitka pri Borodine bude až v tretej časti,tak takto v strede sa dostáva na Natašu a jej herecký koncert,ktorý by som ja osobne poctil nomináciou,lebo je vierohodný a prežíva zo začiatku šťastie,neskôr nešťastie,smútok,sklamanie,trápenie,nevyrovnanosť a pod. Celkovo Sergej uberá na monumentálnosti,ktorá sa až tak nevytráca,film je bohatý na kostýmy,výpravu,či herecké výkony...Okrem spomínanej Ljudmily tu dominuje Vjačeslav Tichonov ako Andrej Bolkonskij,ktorý tu nemá toľko priestoru ako v prvej časti... Poviem to zjednodušene,bavilo ma to o drobátko viac ako jednotka,ale aj tak sa chystá ešte nejaké to prekvapenie... ()
Pri druhom dieli ma často napádala otázka, prečo takto Bondarčuk sfilmoval Natašu Rostovovú, keď neustále počúvame monológy postáv ako v telenovele, respektíve ako v predlohe, takže odpoveďou by bolo, že si stačí prečítať knihu. Lenže to by ruská zima nemohla byť na plátne/obrazovke vždy tak krásna a obrovské bály tak úchvatné, spoločne so všetkými dámami v krásnych kostýmoch. Inak ale klasicky strihnutá melodramatická romantika, kde sa miluje tak, že nikto bez tej lásky nedokáže ani vstať z postele. Ak vám nevadí, že takéto myslenie je v akejkoľvek dobe úplne vytrhnuté z reality, tak by ste si mali druhý diel vychutnať rovnako ako ten prvý a to aj bez obrovskej vojnovej bitky. ()
Reklama