Devs

// Svobodná vůle neexistuje a vše je predeterminované. Tím pádem asi nemám jinou možnost než vyjádřit své zklamání, protože děj a postavy popírající samy sebe v kombinaci se lhaním divákovi (nebo minimálně taháním diváka do slepých uliček) je tady běžná praktika, a přestože může existovat svět, ve kterém mě něco takového baví, v tomhle našem tomu tak prostě není. A to jsem pořád ještě u hlavní myšlenky seriálu, jakmile se přesunu ke zpracování jednotlivých epizod, k té několikahodinové výplni, která se ukázala být naprosto bezúčelná, nebo k samotnému závěru, kde logika umřela a nepodařilo se ji vzkřísit ani jako počítačovou simulaci, jsem ještě zklamanější. Jasně, furt to není takový pseudoartový peklo jako Anihilace, ale k lehkosti a promyšlenosti Ex Machiny to má bohužel taky daleko. Alex Garland tak ode mě dostane ještě jednu poslední šanci, a chtělo by to, aby se vykašlal na nějaké pochybné auterství, a prostě se vrátil k pokorným začátkům. (19.04.2020)

Garlandův styl se mi líbí a s výjimkou Anihilace jsem si užil jak 28 dní poté, tak Sunshine, Dreda, nebo Ex Machine. Takže mě zvěsti o autorském seriálu potěšíly a hned jsem se po něm vrhl. Garland se v Devs opět zaobírá hledáním alternativy, nebo upgrade k víře v boha, nebo naopak k jeho popírání. Snaží se najít vzorec, takže se to neobejde bez filozofických úvah, které jsou na hraně seriálové zábavy. Vše je navíc podpořeno znepokojivou hudbou i zvuky. Zprvu mě iritovalo, že tvůrci pracují s zjevně chybnými přístupy, ale nakonec vyšlo najevo, že pouze podceňují diváky a chtěli si připravit půdu pro efektní finálové pukrdle. Co se týče časových paradoxů, nebo paralelních světů, dává smysl pouze teorie mnohosvětů/verzování, nebo některé z náboženství. Nakonec se s tím ale tvůrci popasovali velmi dobře a díky atmosféře a nemožnosti dokázat, že nežijeme v "Matrixu", "Devsu", snu někoho jiného, nebo svém vlastním, není potřeba šťourat a hledat chyby ve scénáři. Alex Garland dává Devs zapomenout na zbabranou Anihilaci. Tento seriál plně naplňuje označení vědecko-fantastický a současně je díky fresh filozofické-teologické příměsi i fajn "indie" odbočkou od mainstreamu, podobně jako byla kdysi OA s Brit Marling.. (03.11.2021)

Alex Garland se vším všudy. Jedinečná atmosféra, velký důraz na design a barvy a postavy, které až umělým světem proplouvají. Z pohledu příběhu a jednotlivých postav spíše průměrná podívaná, která ale dovoluje pracovat s predikčním modelem v praxi a maximálním důrazem na vnímání fyzikálních zákonů, která je v závěru zbourána (?!?). Alex Garland mohl jednoznačně zkrátit své dílo a bylo by tím přístupnější, ale neobsahovalo tu unikátní atmosféru. DeVs se současně řadí mezi další aktuální seriály, které pracují nejenom s predikcí zahnanou do extrémů, ale také nebezpečným pohledem na technologie a až kyberpunkový záměr kritizovat korporát. PS: ta dívka nad lesem je stejně creepy... (06.05.2020)

Nevím co říct... Tenhle seriál je příliš dokonalý. Fuck you Garland, teď budu muset zas koukat deset let na nemeta seriály jen tak pro srandu. Vesmír je tak deterministický... :-) Ale vážně, tenhle seriál ve mně probudil po velmi dlouhé době emoce, které jsem myslel, že u televize už nezažívám - trochu existencionálního hororu, hodně techtalku (ale v rovnováze se skvěle napsanými dialogy), dech beroucí scénografie, geniální soundtrack. (07.08.2022)

Natočeno je to zručně a nápad je to dobrý, ale vše to bohužel padá na strašných nelogičnostech. Událost z prvního dílu, která je hybatelem veškeré akce a hlavní záporák nakonec nemají na děj téměř žádný vlil. A tak je to i s několika dalšími událostmi které jsou ve výsledku strašně prázdné. Zvrat na konci je vlastně strašně předvídatelný a mohla se oněj pokusit každá postava a vcelku mě překvapilo, že ta teorie nebyla tímto způsobem ověřena prakticky hned. Nakonec vcelku zklamání a promrhaný potenciál, který dojíždí na nelogiku děje a až příliš uspávací tempo příběhu. (16.03.2021)