Anna Kareninová

Klasikův odkaz a film.¬         Jsou různé názory na to, kterak se zachovati k původnímu psanému dílu, zvláště tak složitému, jakým bývají romány literárních klasiků, převádí-li se na plátno do pohyblivých obrázků a vstupujíc tím jaksi bezprostředně vidově v život činný; od krajnosti té, že román sám je scénářem, jejž nutno dodržeti z úplna za každou cenu, po krajnost tu, že pro nynější pochopení díla je nutno převésti vše, myšlenky i děj, do současné podoby a doby.¬                 Pominu teorii tvorby, na niž bez tak nejsem odborníkem, a jakožto myslitel a člověk k tomu říkám: Je jedno v posledku, jakým způsobem se filmový odborník vypořádá s tak složitou stavbou, jakou je klasický román, zde L. N. Tolstého Annou Kareninou; ale výsledkem nesmí býti znehodnocení na způsob závažného rozmělnění, překroucení klasikova odkazu; tím by se stalo, že by svědectví původního tvůrce nebylo předáno, aby mohlo žíti dál v myslích a srdcích lidí jako poslání pro budoucí čas. Jako je málo geniálních klasiků, jimž sudičky daly do vínku ono nevšední — a bolestné — nadání uchopiti svět v celistvosti a umně předati své poznání nám ostatním ve svém díle, tak také je málo těch, kdož by dokázali vdechnouti duši takového díla filmovému plátnu.¬                 Je zřejmé, že pan režisér a zároveň scénárista B. Rose si podrobně nastudoval a promyslel psanou předlohu (na amyho obdivuhodný výkon, jenž jej možná stál několik beden bourbonu po případě krabic antidepresiv); pečlivě vybral stěžejní scény a pospojoval je čtenými úryvky románu; přešťastně vybral herce, kteří jako by z oka vypadli Tolstého postavám; co možná věrně vykulisil svět carské Rusi, alespoň co se vyšších kruhů týká; nicméně, zkratkovitost, s níž bylo dílo předvedeno, nestačila ani z daleka na to, aby se probuzený Levin (on je vlastně ústřední postavou románu, ne A. Kareninová), jak byl předvedený v závěru snímku, mohl rovnati skutečnému probuzenému Levinovi v závěru Tolstého díla.¬                 Je to škoda, a zároveň to je pochopitelné: u tak složitého díla (výstavbou i myšlenkou), jakým Anna Kareninová L. Tolstého je, je třeba k tomu malému zázraku, — abychom byli uchváceni a ohromeni stejně jako při a po četbě románové předlohy —, nejenom znalosti historického pozadí, ale též prvku genialiaty snesivšího se na tvůrce a ovanuvšího jej jako zákmit křídel andělů.¬                 Žel, pan Rose takovou přízeň neobdržel...¬¬¬                 Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬         Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬                 Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬                 Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬                 Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬                 Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬                 Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬                 Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬                 Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬                 Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬                 Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬                 Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) (08.02.2011) (méně) (více)