Candyman

Sídliskové paneláky ako obrovský úľ plný nebezpečných včiel, pripravených kedykoľvek bodnúť. Aj za vašou stenou sa môže nachádzať nebezpečný vrah, ale tá najväčšia tragédia vášho života sa môže takisto odohrať medzi tými vašimi štyrmi. Ja tiež bývam v paneláku a keď sa pozriem von, vidím obrovské "včelie úly", ktoré ale my tu nazývame králikárne. Nie je to mestská legenda, ale iba ironický názov týchto skladísk "ľudských" bytostí. Mnohé horory majú ako pridanú hodnotu nejakú zaujímavú myšlienku, mne Candyman pripadal skôr ako umelecký film, ktorý má naopak ako pridanú hodnotu napätie a hororové scény. Rose boduje zábermi veľkého smetiska, alebo neosobného paneláku v kontraste so Sears tower na pozadí, snímanými tak, aby boli v rovnakej výške. Výborný film, ktorý u nás málokto pozná a je to škoda, pretože jeho myšlienky sú aktuálne aj u nás a kdekoľvek inde vo svete. Pokračovania som nevidel a podľa vyznenia tohto filmu to bude asi už len varenie z vody. (02.01.2013)

Candyman nejvíce těží ze své ponuré atmosféry a skvělému výkonu hlavní herecké dvojice. Samotná atmosféra ze začátku není bůhvíjak skvělá, to hlavně kvůli probíhajícímu ději, kdy se nic důležitého neděje a až na pár komických prvků je to docela nuda. Vše se ovšem velmi rychle změní po příjezdu do černošského ghetta. Samotná postava Candymana je docela zvláštní. Moc se o její minulosti nedozvíme, jen několik holých fakt o tom co se stalo, ale vše je podáno velmi rychlou formou, a to hlavně proto, aby mohli zapojit diváci svou představivost. Když se však objeví na scéně, tak v podání Tony Todda sledujeme perfektní herecký výkon, kterému dominuje jeho ďábelský hlas při kterém naskakuje husí kůže. (12.05.2010)

Meta horor na téma městských legend, který se sám stal městskou legendou. Stejně jako ve svém úchvatném debutu, přízračném filmu o dospívání "Paperhouse", propojuje režisér Bernard Rose světy reality a fikce pohlcující atmosférou. Ovšem v zájmu provázanosti obou sfér zde není žádná jasná hranice mezi nimi. "Candyman" je jedním z nejlepších hororů nejen devadesátých let proto, že se zcela vymyká obvyklé žánrové produkci, což je dílem právě Roseho svrchovaně koncepčního zpracování. Režisér a scenárista v jedné osobě zásadně rozvíjí původní ideu Barkerovy povídky a dává nám nahlédnout zvenčí na střípky spletitého světa, které spolu s hlavní hrdinkou napjatě probádáváme, až náhle zjistíme, že nás Candyman pohltil a zcela si podmanil. Bravurní gradace vyprávění a stylově precizní sugesce rozklížené reality za pomoci souhry kamery, výpravy a hudby dává dohromady horor, který ačkoli bývá řazen po bok klasických řezníků hororu jako Freddyho Krugera, má mnohem blíže spíš k podobně singulárním a mimoběžným fenoménům jako je "Jakubův žebřík". Oproti němu je Roseho výtvor dokonce stylově nuancovanější právě ve svém balancování na hraně reality a díky tomu také ambivalentnější, ačkoli současně zůstává žánrově ukotvenější a v souladu se svým tématem přízemnější, nebo lépe řečeno v tom dobrém slova smyslu lidovější. Prostě městská legenda, které se nejprve smějeme, myslíme si, že si ji můžeme přivlastnit a analyzovat, jenže pak náhle zjistíme, že se bojíme jít sami na záchod a vyhýbáme se pohledu do zrcadla. (31.05.2020)

Zajímavý film od Clive Barkera postavený na urban legendě. Rozhodně film neurazí, první polovina filmu je spíše detektivního zaření, ale i tak si drží poměrně zdařilou atmosféru. Za zmínku stojí herci kteří hrají výborně(i vedlejší role), dobré to je i s hudbou která je taková správně gotická, film si někdy ještě zapakuju, sice jsem ještě neviděl 3 díl, ale chystám se na něj, 5* bohužel dát nemůžu brání mi v tom možná pár zbytečných scén, ale jinak se mi to líbilo. PS: Cameo Teda Raimiho bylo výborné, takový správný bajkař:-D (27.02.2010)

Keď pred zrkadlom päťkrát vyslovíte meno, tak sa objaví. A bude sa chcieť pomstiť. Výborný a hlavne zaujímavý horor s podivnou atmosférou, ktorej veľmi pomáha aj hudba Phillipa Glassa. Zasadenie deja medzi paneláky je originálne, rovnako ako práca s „urban legends“. Na rozdiel od spriaznených filmov, ktoré majú za úlohu iba vystrašiť sa adaptácia poviedky Clive Barkera snaží dostať viac do hĺbky. Temný, nepríjemny a bohužiaľ dosť zabudnutý zástupca svojho žánru. (16.03.2016)