Nehynoucí láska

"Mohu žít jen s tebou nebo vůbec ne…." Teorií, kdo byla ona Beethovenova nesmrtelná milenka, je jistě celá řada. Možnost, že by jí mohla být matka Beethovenova synovce Karla, s níž se po smrti svého bratra Kaspara soudil o jeho poručnictví, je hodně smělá. Přesto musím říct, že závěrečná pasáž filmu, v ním si dotyčná čte onen slavný milostný dopis, je hodně působivá. Ale nadchla mě už i předchozí filmařská kreace s malým Beethovenem plovoucím na hladině pod hvězdným nebem, která doprovází závěrečné finále z 9 symfonie s Odou na radost. Malý Beethoven trpící pod nadvládou svého tyranského otce se pod hvězdnou oblohou konečně může cítí svoboden, ten starý a hluchý jen tiše stojí na koncertním podiu při premiéře jeho nejslavnějšího díla, a ani si nevšimne potlesku, kterým je jeho velkolepé dílo odměněno. Opravdu působivé. "Kletba se prolomila..." PS: Jako správný Čech musím ocenit, že se ve snímku objeví celá řada krásných našich lokací včetně třeba Stavovského divadla, které v filmu představuje vídeňské divadlo Theater am Kärtnerthor, kde měla 9. symfonie ve skutečnosti premiéru. (28.12.2020)

Je to přece jen trochu slabé. Na to, že je to film o Beethovenovi, to má hlavně dvě silné stránky. Tou první je samotná Beethovenova hudba, tou druhou je Gary Oldman. Bohužel žádná z dam ani jiný z herců film nepomáhá táhnout a odhalování pravdy o tom, komu je určen Beethovenův majetek, není tak zajímavá a napínavá, jak byste si přáli. (16.06.2017)

Ikdyž je to plne patosu,umělosti a hraní si na umělce(Rose asi hodně miluje Amadeea),nelze mě pomoci je to moje káva.Ten film mě nadchl a jediné co mě kazí chuť je představitelka oné osudové ženy a místy přehnané záběry na její trpící tvář(hlavně ve scéně kdy je u umírajícího Ludvíka Van).To co mě však dostalo na mnoha místech je spojení obrazů a mistrovi hudby(a je mi šumák,že vykrádá Formana a Kubricka-odčeho by tu taky byla jejich genialita-kdyby jí nekopírovali průměrní).Zkrátka Nehynoucí láska je zapomenutý film s Oldmanem v rol,která mu sedné víc,než terorista,feťák či vrah jenž si hraje na víc než je a pokud to budete akceptovat,film vám ton vrátí a pokud,tak si pusťte Amádea. A na závěr si pamatuju,a to jsem byl malý kluk,jak byli všichni hrdí,že se tu u Nás v Čechách točí velký americký film a dnes mě nevytrhne,když potkám na výletě do Prahy Conneryho,ale to je už taky prakticky dávno. (01.03.2007)

Keď som bola malá, videla som kúsky z tohto filmu, tajne. Mama mi kázala ísť do postele. Ale ja som nazerala. Niektoré scény som si zapamätala, tak silne vtedy zapôsobili. Keď 1. žena vstúpi do salónu a vidí hrať pianistu, hviezdy na jazere a ešte podvedomo si pamätám nejakú násilnú scénu. Náhodou som narazila na tento film. Čo ma potešilo - nie som viac nestranná. __ Jeden z prvých záberov, vidím Prahu a Hradčanské náměstí, Valdštejnskú záhradu, Stavovské divadlo, ďalšie známe uličky, zámky Buchlovice a Milotice, Kroměříž. Ešte si neviem spomenúť, kde je ten červený zámok /kam prišlo nové piano/. Všetko miesta, ktoré som navštívila. V scénach často rozoznám češtinu. To všetko je mierne vzrušujúci nádych, že to je "náš film", takže opäť dôvod k zaujatosti. Beethovenovu hudbu tiež obľubujem. Hoci, často mi prišli skladby nie úplne vhodné k scéne. Zaznela, lebo tvorcovia chcela dať čo najviac najslávnejších kúskov na 1 mieste?? Hm. A pak Rossini! Šikovné! Divák spozornie, že aha! to nie je rovnaký štýl! (The Thieving Magpie - hneď asociácia so Sherlockom, dammit, ďalší dobrý bodík) Celkovo film extra nevytŕča. Honba za záhadnou láskou z listu mi pripadá trošku umelá. Dostali ma spomínanými hviezdami a Beethovenom na ulici, v obložení detí. A za lokácie a hŕbu českého produkčného tímu. Mohlo byť lepšie ale. dá sa. (10.06.2012)

„V uších už jen ticho, přiznej si to, pýcho.“ Málo platné, genialitu Amadea to nemá. Formanův Mozart mě uchvátil, coby živočišný extrovert, jehož komponování i preludování bylo divoce vychechtané a konflikt se Salierim strhující a divácky vděčný. Roseův Beethoven je nám podáván jako nudný introvert, který hudbu skládá jen jakoby omylem, ve volných chvílích, při absenci nějaké (jakékoli) lepší zábavy. Navíc ústředním bodem příběhu je jakýsi Schindlerův seznam, což mě zneklidnilo. Snad jsem ženě nepustil špatný film?! Uf, jen shoda jmen. Až za hrob věrný přítel Schindler má seznam Beethovenových lásek a pátrá, která z nich bude dědit. Což mě moc nezajímalo, neb v závěti jsem zahrnut nebyl. OKÉNKO GENIALITY: [][] Co se z Nehynoucí lásky dozvíme o Beethovenovi nového? /♪ ♫ Na kterém koncertě se profláklo, že je hluchý jako pařez. /♪ ♫ Jak často a v kterých ložnicích se maestrovi rozjel zip u kalhot. /♪ ♫ O existenci dosud neznámého díla, sonáty „Coucou dans le nid.“ Údajně inspirované záhadou se syno-synovcem coby kukačkou v bratrově hnízdě. [][] Ovšem Gary Oldman zde exceluje, např. v Beethovenově intimní chvilce s hlavou na klavíru. Kvůli němu zvedám taktovku o hvězdu výš. „Plaudite, amici, comoedia finita est.“ (14.06.2023)