Nehynoucí láska

Gary je zahrál nesmrtelného Ludwiga přesně tak, jak jsem si ho představoval - výjimečný, šílený,geniální, tvrdohlavý, prostě jedním slovem božský se svoji hudbou. Mnohem lepší než pohádkové bajkaření ve Formanově Amadeovi. Proč? Tvorba Beethovena nám v Nehynoucí lásce odráží vnitřní rozpoložení a charakter, naopak v první půlce Amadea je jen pěknou kulisou, doprovodem. (08.03.2009)

Takže, film sa mi páčil najmä vďaka Beethovenovej hudbe a výkonu Garyho Oldmana. Presne tak si predstavujem Beethovena, tak ako ho zahral Gary Oldman. Film ma bavil, smutná lovestory musí zasiahnuť srdce každého romantika. Ak by som mala porovnávať s Formanovým Amadeom, Amadeus bol predsa len o niečo lepší pretože tam mal tú iskru, ten väčší podpis skladateľa než nesie v sebe tento film. V Amadeovi nechal Forman vyniknúť Mozarta ako práveho šialeného génia, tu pri Beethovenovi Bernard Rose trochu zahatil jeho genialitu, aj napriek tomu že obaja i Beethoven i Mozart boli velkí geniálny blázni. (21.08.2012)

„V uších už jen ticho, přiznej si to, pýcho.“ Málo platné, genialitu Amadea to nemá. Formanův Mozart mě uchvátil, coby živočišný extrovert, jehož komponování i preludování bylo divoce vychechtané a konflikt se Salierim strhující a divácky vděčný. Roseův Beethoven je nám podáván jako nudný introvert, který hudbu skládá jen jakoby omylem, ve volných chvílích, při absenci nějaké (jakékoli) lepší zábavy. Navíc ústředním bodem příběhu je jakýsi Schindlerův seznam, což mě zneklidnilo. Snad jsem ženě nepustil špatný film?! Uf, jen shoda jmen. Až za hrob věrný přítel Schindler má seznam Beethovenových lásek a pátrá, která z nich bude dědit. Což mě moc nezajímalo, neb v závěti jsem zahrnut nebyl. OKÉNKO GENIALITY: [][] Co se z Nehynoucí lásky dozvíme o Beethovenovi nového? /♪ ♫ Na kterém koncertě se profláklo, že je hluchý jako pařez. /♪ ♫ Jak často a v kterých ložnicích se maestrovi rozjel zip u kalhot. /♪ ♫ O existenci dosud neznámého díla, sonáty „Coucou dans le nid.“ Údajně inspirované záhadou se syno-synovcem coby kukačkou v bratrově hnízdě. [][] Ovšem Gary Oldman zde exceluje, např. v Beethovenově intimní chvilce s hlavou na klavíru. Kvůli němu zvedám taktovku o hvězdu výš. „Plaudite, amici, comoedia finita est.“ (14.06.2023)

Keď som bola malá, videla som kúsky z tohto filmu, tajne. Mama mi kázala ísť do postele. Ale ja som nazerala. Niektoré scény som si zapamätala, tak silne vtedy zapôsobili. Keď 1. žena vstúpi do salónu a vidí hrať pianistu, hviezdy na jazere a ešte podvedomo si pamätám nejakú násilnú scénu. Náhodou som narazila na tento film. Čo ma potešilo - nie som viac nestranná. __ Jeden z prvých záberov, vidím Prahu a Hradčanské náměstí, Valdštejnskú záhradu, Stavovské divadlo, ďalšie známe uličky, zámky Buchlovice a Milotice, Kroměříž. Ešte si neviem spomenúť, kde je ten červený zámok /kam prišlo nové piano/. Všetko miesta, ktoré som navštívila. V scénach často rozoznám češtinu. To všetko je mierne vzrušujúci nádych, že to je "náš film", takže opäť dôvod k zaujatosti. Beethovenovu hudbu tiež obľubujem. Hoci, často mi prišli skladby nie úplne vhodné k scéne. Zaznela, lebo tvorcovia chcela dať čo najviac najslávnejších kúskov na 1 mieste?? Hm. A pak Rossini! Šikovné! Divák spozornie, že aha! to nie je rovnaký štýl! (The Thieving Magpie - hneď asociácia so Sherlockom, dammit, ďalší dobrý bodík) Celkovo film extra nevytŕča. Honba za záhadnou láskou z listu mi pripadá trošku umelá. Dostali ma spomínanými hviezdami a Beethovenom na ulici, v obložení detí. A za lokácie a hŕbu českého produkčného tímu. Mohlo byť lepšie ale. dá sa. (10.06.2012)

"Mohu žít jen s tebou nebo vůbec ne…." Teorií, kdo byla ona Beethovenova nesmrtelná milenka, je jistě celá řada. Možnost, že by jí mohla být matka Beethovenova synovce Karla, s níž se po smrti svého bratra Kaspara soudil o jeho poručnictví, je hodně smělá. Přesto musím říct, že závěrečná pasáž filmu, v ním si dotyčná čte onen slavný milostný dopis, je hodně působivá. Ale nadchla mě už i předchozí filmařská kreace s malým Beethovenem plovoucím na hladině pod hvězdným nebem, která doprovází závěrečné finále z 9 symfonie s Odou na radost. Malý Beethoven trpící pod nadvládou svého tyranského otce se pod hvězdnou oblohou konečně může cítí svoboden, ten starý a hluchý jen tiše stojí na koncertním podiu při premiéře jeho nejslavnějšího díla, a ani si nevšimne potlesku, kterým je jeho velkolepé dílo odměněno. Opravdu působivé. "Kletba se prolomila..." PS: Jako správný Čech musím ocenit, že se ve snímku objeví celá řada krásných našich lokací včetně třeba Stavovského divadla, které v filmu představuje vídeňské divadlo Theater am Kärtnerthor, kde měla 9. symfonie ve skutečnosti premiéru. (28.12.2020)