Tokyo Vice

první epizoda nastavila laťku hodně vysoko a zbylé epizody tu a tam obsahují hlušší místa, ale nic to nemění na tom že je Tokyo Vice zajímavá sonda jednak do fungování japonských novin devadesátých let a jednak do fungování yakuzy a policie. Policie se tu úplně nepřetrhne protože ví, že by v mnoha ohledech měla stejně smůlu a yakuza bude vděčné téma vždycky. Všechno pak propojuje zprvu naivní, ovšem postupem času oči otvírající Elgortův Adelstein, který je rovnoměrně sympaťák i na pěst. Vzhledem k otevřenému konci bych uvítal druhou řadu co nejdříve...80% (27.05.2022)

Jeden malíček Tokyo Vice upižlám hned ze začátku za to, že se nejedná o ukončený příběh, ale na rozuzlení si musíme počkat na druhou, třetí, x-tou řadu. Za neupozornění posílám starej dobrej nekudos panu Lukášovi z Ostravy Fifejd. Jinak kvituji umístění do Tokia, ale ocenil (a od Manna i čekal) bych víc záběru na Tokio jako celek a ten lidskej mumraj, co tam ti Japonci mají, abych víc nasál atmosféru lidského mraveniště, kde jeden život nic moc neznamená. Jinak je to na krimi málo krimi, na drama málo drama a celý se to tak nějak v průběhu série rozplizne, což je patrné hlavně v lince prostitutky/neprostitutky, která je mně osobně nesympatická. Že si kluci jakuzáci řežou malíčky vím už od dob Amerického samuraje a že musí držet hubu, krok a čest, to jsem taky tak nějak tušil, takže nic objevnýho a novýho seriál nepřináší. Nejvíc mě nakonec zaujalo, že hlavní hrdina všechno posere a nic moc se mu nepodaří, což je zajímavý, i když ne moc svěží, přístup. A poslední věc, která mě potěšila je, že si Josef Kubota Wladyka odskočil od výroby traktorů a šéfování vojvodství k režii. Tenhle komentář se rozplizl podobně jako Tokyo Vice, občas v něm vypluje na povrch zajímavá pasáž, ale jako celek moc nefunguje. Je tedy perfektním synonymem tohoto seriálu...stejně jako balíček karet. Tři uřezaný prsty, víc opravdu nevymačkám. Promiň, Luky. (28.07.2022)

Oceňuji, že ačkoli jde o mafiánský film, tak je zde miminum brutalit a vše nahrazuje parádní atmosféra. přesně tak si představuju dobrou kriminálku. Mám štěstí, že seriál objevuji při vydánídruhé série, protože konec je skutečně naprosto otevřený. Japonština je v seriálu fantastická, líbí s emi, jak plynuje přechází do angliny a zas zpět. Tokio parádní. Člověk vzpomíná na vlastní návštěvu :) (04.03.2024)

[60%] První epizoda mě téměř nadchla, prostě to bylo něco nového. Vidět mladého američana, který je tak ponořený do zvyků japonska a i tak plynule mluví, to se nevidí jen tak. I do to první poloviny tohoto osmidílného seriálu to docela šlo, i když se tu našlo i dost nudných pasáží. Je to takové spíš krimi/drama. Jenže v druhé půlce se to už pokazilo a poslední tři díly mě už vůbec nebavily. Což je škoda, potenciál to mělo velký. Jen tu platí to, co říkám neustále, že zde je moc epizod. Místo 8 jich mohlo být 6 a to kratší tak 45min cca. Takže potenciál to mělo, zpočátku mě to bavilo, ale pak se to pokazilo do těžké nudy. (25.05.2022)

Sonda do Japonské společnosti optikou Yakuzy, policie a žurnalistů. Tyhle tři světy jsou umně propojené. Seriál je precizní, autentický, realistický, (nakolik si myslím že znám Japonsko) a snaží se nepřehánět. A z toho pramení i jeho jediná slabina, místy jsem se dost nudil, některé vedlejší příběhové linii jsou slabé (např. Nemocný bratr novinářky…) a zpomalují tempo nezáživnými dialogy. Nechybí několik opravdu silných momentů a scén, ale je jich dohromady jak prstů na dvou rukách vysloužilého jakuzáka. Za ty hluchá místa bych měl jít na 4*, ale tenhle kousek si to nezaslouží a už kvůli drsným jakuzáků, skvělým hereckým výkonům a odvážné porci japonštiny (mohlo být klidně více :) jdu na5. (27.05.2024)