Brubaker

Překvapivě autentické - film se zakládá na skutečném příběhu ředitele věznice z roku 1968. Přidána byla pouze úvodní Redfordova hra na schovávanou. Jeden z mála filmů o čistém idealistovi, kterému jsme schopni věřit. 130 minut syrové, ale pravdivé podívané. Otázkou je, zda emočně silný konec a "povzbuzující" titulkový dovětek je na místě. Hodně působivé - možná ale zbytečně hollywoodské - dobrý dojem z filmu však v každém případě zkazit "nedokáže." (07.08.2005)

Jak proniknout do tajů dění ve věznici, gangu nebo třeba i firmy? Jednoduchý recept. Infiltrace. Máš šéfovat něčemu o čem nevíš, jak vlastně funguje? Na to má recept Robert Redford v tomto zajímavém snímku z roku 1980. Říkáte si "starý"? Věřte, že mizerné levárny byly tenkrát a dějí se i dnes. Tedy film stále aktuální. Přejme si, aby takových Brubakerů bylo ve společnosti víc. Tedy i "starý" film nám má dnes co říct. .... vážně moc, ... moc dobrý snímek. Žádnej průměr. (21.08.2007)

Režisér vězeňského dramatu s Butchem Cassidym se pustil do vězeňského dramatu se Sundance Kidem a výsledkem je celkem fajn film o právech i těch nejnebezpečnějších vyvrhelů na slušný život. Asi vám „nedá křídla“ jako (ne)zmíněný Frajer Luke nebo Vykoupení z věznice Shawshank (kde si mimochodem rovněž zahrál Morgan Freeman), ale to ani není jeho hlavním cílem. Film je nebývale drastický, navenek jaksi „ušmudlaný“, tím pádem i oproštěný od jakýchkoliv alegorických prvků typických pro Shawshank. Brubaker je pojat mnohem realističtěji, zaměřuje se více na korupci a politikaření vězeňské správy, nechce o problémech poutavě vyprávět, chce je řešit, což mu sice ubírá na dojemnosti, ale přidává na důraznosti. Redfordův zoufalý boj proti nepráví ve filmu reflektoval (a stále reflektuje) jeho boj i v osobním životě. Signifikantní je závěrečná scéna, kdy se stává vítězem i poraženým současně – je to jedna z těch scén, kdy jsem cítil zvláštní chvění po celém těle. Právě ona nese hlavní poselství filmu – že dobrým člověkem máme být hlavně kvůli jiným, ne kvůli sobě. 80% Zajímavé komentáře: monolog, Jack.Pott (11.12.2006)

Bezkonkurenčně nejlepší snímek z vězeňského prostředí a to tady píšu přes svůj obdiv k dílům Darabontovým. Nový ředitel Henry Brubaker nastoupil do věznice jako falešný vězeň a rychle zjistil, co je třeba změnit. Chtěl zlidštit podmínky ve věznici a k naplnění svého cíle použil výhradně přímočaré prostředky. Jednoduše určil pravidla fungování a přes odpor mocných je zavedl. Brubaker totiž nebyl žádný diplomat a o rovnováze světa pravděpodobně nikdy neslyšel. Okamžité zlepšení stavu věznice samozřejmě nemělo dlouhého trvání, protože Brubaker byl odvolán a návrat k původnímu stavu byl nevyhnutelný. O kvalitách filmu a jeho syrovosti nehodlám polemizovat. O poměrech ve vězení se však zmínit musím. Souhlasím s tím, že původní vězení nikoho nemohlo polepšit. Zaručuju se však za to, že do toho pekla by se nikdo nechtěl vrátit a k polepšení by snad mohlo dojít z důvodu strachu. Brubakerovo oplocené provoněné letní sídlo by k nápravě pravděpodobně nepřinutilo vůbec nikoho. To je ale jenom můj názor, který nemá s kvalitou snímku nic společného. (19.04.2009)

Scénář - W.D. Richter a Arthur A. Ross. Kamera - Bruno Nuytten. Hudba - Lalo Schifrin. Dirigent: Lalo Schifrin. Orchestrace - Terence A. Bonnell, Jack Hayes. Hudební producenti - Nick Redman a Douglass Fake. Hrají - Robert Redford jako Henry Brubaker. Tržby v USA za první víkend: 2 748 079 $ (594 kin) (25.04.2011)