Návrat Lew Harpera

Podľa mňa na zrovnateľnej kvalitatívnej úrovni ako prvý diel. Opäť sledujeme zašmodrhaný, neprehľadný dej, ktorý má nakoniec jasné rozuzlenie. Popravde, ako pri prvom Harperovi, na celkové pochopenie zápletky budem potrebovať ešte jedno pozretie, čo nemení nič na fakte, že ide o zábavný neo-noir so skvelým hrdinom. Scéna s vodou je dokonalá a má brilantné finále. No a film mi pripomenul neprehľadnosťou deja a neustálou blízkosťou žien v Harperovom okolí, a samozrejme aj žánrom a charizmatickým hlavným hrdinom, The Big Sleep. 70% (31.03.2019)

Za to, co teď napíšu o tomto filmu, mě asi někdo bude kamenovat. Ale chci být spravedlivá : v životě jsem se tak nenudila, jako u tohoto filmu. Kdyby tam nehrál Paul NEWMAN, tak bych to asi nevydržela ani těch 75 minut, protože pak jsem Tv vypnula. Znovu jsem se ujistila, že Paul N. měl mimořádné osobní charisma a nádherné modré oči, ale ne každá úloha mu sedla. V roce 1975, kdy film vznikl mu bylo 50 let a jako detektiv působil unaveně a nudně. Jeho manželka Joanne WOODWARDOVÁ, která zde hraje postavu Iris byla nemastná neslaná. Jako kdyby to oba hráli bez zájmu (pak nechápu, proč tu roli vzali). Newman zde vyšetřuje něco, vlastně ani nevíte co má vyšetřit, chodí zde sám jak "hejdum pejdum", vždy mu někdo nečekaně vrazí do dršťky nebo on někomu jinému, ale to je tak asi veškeré vzrůšo v tomto filmu. PAULE, odpusť, ale toto bylo pro mě super zklamáním. (26.01.2009)

Velmi poctivý film, který je slušným thrillerem, přestože jde o adaptaci detektivního románu. Rosenberg si dal dost záležet, i když se nejedná o žádného Frajera Luka nebo Brubakera. Propracovaný a detaily nešetřící snímek, který si pro jistotu čtvrt hodiny před koncem odskočí do úplně jiného rytmu (Začne to ranou v telefonní budce a pokračuje celkem dramatickou "vodní" scénou). Ústřední Newmanova postava si zachovává jisté svérázy, sympatií se k ní ale rozhodně neubráníme. Slušné jsou i Joanne Woodward a začínající svůdná Melanie Griffith. A Killing Me Softly jako ústřední melodie funguje na jedničku. (21.09.2005)

Kdysi jsem tu bazénovou scénu jako kluk viděl a od té doby se to snažím někde sehnat a teď to konečně bylo v telce. Kriminálka je to jak vyšitá z rodu kriminálek s velkým detektivem staré americké drsné školy. Začal to Dashiel Hammett, pokračoval Raymond Chandler a Ross MacDonald to efektně zakončil. Není to pokračování, jak by se mohlo zdát z názvu. Se starším snímkem Harper z roku 1966 to má společné jen postavu detektiva Lew Harpera. Ale Lew je tu naprosto jiný, méně cynický a zároveň chytřejší, takže otloukat se tak často nenechá. Prostředí i postavy tu jsou skvěle popsané a ta finální scéna v lázních, ne bazénu jak jsem původně myslel, je naprosto skvělá, přestože je to na první pohled deus ex. Jen je škoda, že tu atmosféru z MacDonaldových detektivek se jim na plátno převést nepodařilo tak jak v Harperovi. Zločin je všude, ale neuvěříte, že je to vysoce nakažlivá nemoc, které se už nezbavíte. Že starý zločin vede k novým, že to nikdy neskončí. Ale i tak dost kvalitní zábava. (12.08.2006)

Harper, you're not a such tough guy. Newman sršící šarmem kompenzuje nedostatky scénáře a režie, která jakoby nevěděla, kterým směrem produkt žánrově směrovat - zda k jižanské mystice circa Angel Heart, řáchandě ve stylu Live And Let Die s mooreovským žertováním na úkor jižanského buranství, vznášedly a přehlídkou polonahých ženských, či k louisianské verzi Raymonda Chandlera. Jestliže může někdy taková nevyjasněnost bavit, zde neutralizuje: sranda nic moc, drama nefunguje, existenciálno nerezonuje, napětí se nedostavuje. Paul Newman je frajer, který modří kukadel dává zapomenout na leccos, takže utáhl i tenhle ne moc chytrej a intenzivní noir z mícs na jih od Hor šílenství. Za zmínku stojí malá, ale významná role Melanie Griffith, jíž obvykle nemohu přijít na jméno: v těch svých sladkých sedmnácti hrát ještě nemusela. (28.07.2018)