Rod Draka - Série 1

Začalo to slibně, i když jsem byla skeptická ohledně Alicentina omlazení a, ehm, pevného přátelství s Rhaenyrou, s tím by se bývalo dalo pracovat (lépe). Pak přišla první rána v podobě páté epizody, kde se „neúmyslné“ zabití při turnaji změnilo v brutální vraždu s nespočtem svědků a nulovými následky pro vraha. Druhým kolíkem do rakve byl celý sedmý díl. Tmavší než pověstný Hannibal, mizerné tempo- nejdřív vleklý pohřeb plný pseudovýznamných zdlouhavých pohledů, na konci pro změnu uspěchaná dlouho očekávaná svatba. Královna veřejně napadne Dědice trůnu s dýkou v ruce a všichni včetně Královské gardy nečinně přihlížejí. Och, a dojde i na erotickou scénu tak suchou a nudnou, že jsem na ni úplně zapomněla pár minut po jejím shlédnutí. Ironií je, že ty samé postavy se o pár dílů dřív „pouze“ líbají a člověk si při tom sbírá čelist z podlahy. Předposlední epizodu utrpí jedna z mých nejoblíbenějších postav zásah dějové demence, když si z dračího hřbetu vymění pár významných pohledů s pěkně shromážděnou nepřátelskou sebrankou a následně odletí, protože „To není její boj.“. Poslední epizoda na nás vybalí hned několik nepříjemných překvapení. Z rozzuřené ženy, co ztratila otce, dceru a korunu v jediném dni je rozesmutnělá nanda slzící nad pěkným barevným obrázkem od bývalé kámošky, co ji i její děti dobrých deset let vytrvale ponižovala a pomlouvala. Podmínky kapitulace navíc předává jeden z hlavních iniciátorů zmíněných křivd a odejde nezraněn, ačkoli daná žena kvůli němu přilétne na drakovi chvíli (max. pár dní) po brutálním potratu… Asi nejcharizmatičtější postava je celou dobu vykreslována jako parchant, co miluje svou rodinu jen proto, aby nakonec škrtil svou manželku poněvadž ona ví něco, co on ne? Hlavně, že scény, jež ho polidšťovaly, jsou pečlivě vystřiženy... Nejsem si jistá, jestli chci risknout další sezónu. Na jednu stranu máme draky, na druhou vím, jak rychle to šlo z kopce s GoT a tam bych první sérii nevyčetla zhola nic. Abych ale neskončila úplně negativně, následuje výčet kladů předehry k Tanci draků: Milly Alcock skutečně působí jako Potěšení království; draci jsou patřičně různorodí, kostýmy asi o 150 % lepší než v GoT; nejvíc cool párem jsou bezkonkurenčně Corlys s Rhaenys; Harwin a Laena by bývali zasloužili víc času na obrazovce, také je dost škoda, že se tvůrci rozhodli vynechat vztahové triády s nimi- jsou to jedny z nejzajímavějších částí Targaryenské historie; Paddy Considine zahrál perfektního slabocha; Coleova proměna za sympaťáka v ukřivděného čůr*ka 👌; výběr herců pro stárnoucí postavy a rodiče s dětmi; Daemyra; Lordi Caswell, Strong a Beesbury, Lady Fell, ser Westerling, šáhlá Helaena, Strongovic Velaryonové; odchylky ohledně konce Velaryonovic dvojčat (s drobnějšími výtkami ohledně Laenina); všechny ty grafické porody měly své odůvodnění (ale jsem ráda, že už je máme za sebou); a na závěr to nejlepší, co z HotD vzešlo- hordy vtipů o senilní babče Vhagar, co si myslí, že stále s Visenyí dobývá Dorne… P.S.: Není nad to, když člověk sesmolí dlouhý komentář jen aby po odeslání zjistil, že ho drahé ČSFD odhlásilo a tak může začít psát pěkně od začátku... (19.11.2022) (méně) (více)

Rozpětí postav je poněkud zúženo na jeden rod (house, house of pain... jump around, jump around /// "Dis is Fleiming Dragan!" "Ok, Flaming Dragon, fuckface..."), ale nepřijde mi, že co do kvality by tahle show pokulhávala oproti GoT, jen je utahanější, protože nenabízí tolik (pikantních) postav, máme jich tu tak pět, v druhé půlce se rodinka rozroste (a že se tu furt jen rodí, rodí se víc, jak prcá, což je zvláštní vidět, asi nějaká kompenzace), ale ne do úrovně, z jaké známe GoT. Ale právě tenhle fakt oklešťuje 'Hausu of Drake', protože původní show si nezaložila jméno na tom, že je to nejlepší fantasy, ale na tom, že se postavy machievellsky zrazujou a nekompromisně odpravujou v cestě za svým cílem a kdokoliv může kdykoliv zemřít, GoT byla meme synonymum pro tohle... člověk neměl ponětí, kdo usedne na trůn a mohl to být kdokoliv. HoD jako kdyby byl vyměklým woke bratříčkem (woke je i sám o sobě, nicméně to není tak očividné a špatné jako třeba v letošních 'The Boys' nebo závěrečné sérii 'Sex Education'). Příběh 'Rodu Haka' vtáhne rychle, ale řekl bych, že po půlce se to už začne dost motat za vlastním ocasem (a tím může být myšlen jak ten dračí, tak ocas Matta Smitha) a taky v nekonečném politikaření (po Šógunovi dalších deset dílů, kde se řeší, kdo ho má většího). Cca dvě století před událostmi z GoT je na trůn dosazen, stejně jako posledních sto let - Targaryen - Viserys, ten se k trůnu dostane jako slepej k houslím, protože předchozímu kingovi pomřou děti a tak aby se předešlo krizi, nechá král volit a voilá, Viserys je zvolen. Viserys má dceru, Rhaenyru (mmmmmMilly Alcockmmm, what a baby, Smithovy akce plně chápu) a potom, co mu zemře manželka a syn při porodu, prohlásí Rhaenyru svojí nástupkyní. Král ale netuší, že se brzy zakouká do dcery své pravé ruky (tím doopravdy nemyslím jeho pravou ruku, ale jeho rádce, kterým je DJ Bulva), a ta se mu stane manželkou a dá mu děti, tedy syna a další na cestě. Rhaenyra si poměrně rozumí se svým strýčkem Daemonem Targaryenem (Matt Smith), dost pochybnou postavou, která věčně provokuje a má dost ambivalentní vztah se svým bratrem, králem. Jeho zrazování vrcholí i tím, že své neteři ukáže, co to je sex v pleasure housu a že je pro potěšení a kurvy (a chlebíčky) "A marriage is a duty... yes. But that doesn't stop us from doing what we want. From fucking who we want." Díky čemuž upadne princezna v nemilost, nicméně to je jen třešnička na dortu, Rhea rozpálená z celé té předehry pak večer končí tím, že si smlsne na svém bodyguardovi a než se člověk naděje, připadá si, že prcá každýho, koho chce. Číslo se strejdou se pak objeví na Blesk.cz a Rhea začne fňukat, že kdyby měla penis, bylo by vše v pohodě, ale protože je buchtička, její sexuální eskapády mají důsledky - nicméně ani to ji nezastaví k cestě za incestním vztahem se strýcem. Situace a politikaření, přetahování, zabírají značnou část příběhu, ale nejinak tomu bylo i v GoT. "She swore to me she remains a maiden and I believer her." Classic women tactics, lhání i nejblížší kamarádce. Nicméně je to tak deset dílů o tom, jak se rodina rozhádá a po smrti krále se země ocitá v očekávané občanské válce, protože král na jednu stranu chtěl dceru jako následníka, ale zároveň ostatní tradicionalisti to tak nevidí a chtějí tam jeho syna, který se mu narodil až poté, co rozhodl o následovnictví své dcery. (13.08.2024) (méně) (více)