Druhý svého jména (S01E03)

3/4 epizody je o trapném rodiném dramatu a neschopném králi. Konec je pak nevěrohodnou (směšnou), nepříliš dobře zrežírovanou bitvou, kde Matt Smith proběhne bojiště, aniž by ho trefil šíp, přičemž ještě stihne posekat 20 nepřátel, načež je zasažen, zachráněn a pak sám vejde do jeskyního komplexu nepřátel, kde off screen nějakym zázrakem najde vůdce nepřátel, zabije ho, aniž by byl více zraněn a závěrem jen vyjde ven s jeho naporcovanym tělem. Zní to ale lépe, než to vypadalo. Pokud by to vypadalo dobře, tak by se to však stále nehodilo k této látce, kde postavy nemají být nesmrtelní poloboji, kteří v bitvě sekaj nepřátele po desítkách a střely se jim vyhýbají. U akce bych se neměl nudit. Tentokrát jsem se však nenudil pouze u ní, ale rovnou u celého dílu. (05.09.2022)

Druhý díl už malinko kromě draka malinko přestal bavit, ale zde i přes to zbytečné rouhání na pětníku dodalo to, proč se to tak jmenuje. Ta přepálená akční pasáž byla stejně dobrá. Do fantasy světa je totiž jedno, že není reálná. To přeci i draci tvl :D Nechápu koho tohle irituje. Já mam asi štěstí a Matt Smith mě baví. Pořád to sice není jak by zdaleko mohlo být. Moc se zde díl co díl kromě dědice na trůnu moc neděje, kromě právě té akce a vcelku ač neznalých historických faktů z GoT skokovým tempem o roky dál. Malinko se bojím, že jakmile upadne vůbec nějaká akce a zůstaneme jen u dvouch postav, který už nemůžou mluvit stále o tom stejném pořád dokola, že pátý díl bude maximum a už se to bude malinko potápět.Snad ne.75% (05.09.2022)

Kua, zapřísáhl jsem se po 8. serii GoT, že už nikdy nebudu ztrácet čas s ničím, co je založeno na psaní toho tlustého budižkničemy Gay R.R. Martina. Ale stejně jsem neodolal. A zatím kupodivu dobré. Obzvláště dobře to funguje jako léčivá náplast poté, co cítím potřebu vypíchnout si obě oči a uši zalít betonem, po shlédnutí prvních dvou dílů Prstenů moci.  Takže jo, možná o dalších pár serií později, až to nějaký idiot zase zazdí čímsi absurdně dementním, budu zase nadávat, ale zatím jsem celkem spokojený, a po delší době se zas těším u něčeho na další díly. (12.09.2022)

Ani kvůli závěrečné bitvě (která měla podivný průběh) nemohu ignorovat, jak moc zbytečně ukecaná tato epizoda byla. Přitom smysluplné a chytré dialogy, bych ocenil víc, než tu zmiňovanou rubanici. Jenže ...neustálé fňukání krále, že ho dcera neposlouchá, další a další důkazy o tom, že je nerozhodný a měkký, pořád stejně přinasraná póza Rhaenery, jako kdyby neuplynuly od narození konkurence dva roky. Žádný vývoj, žádné z postav. Dokonce se nevyvinuly ani pletichy. Tato epizoda byla zatím jednoznačně nejbezobsažnější. Někdy tím tvůrci připravují půdu pro klíčové události, takže nebudu zbytečně tvrdý, přestože jsem vlastně i zklamáný. Krabí tlama měl potenciál zajímavého protivníka. Samotný Daemon, mi totiž jako antagonista nestačí. PS: v takovém nudném podání, je ta stopáž přepálená. (05.09.2022)

Hlavním problémem Rodu draka je fakt, že nemáte moc času vytvořit si vztah k postavám (oproti Starkům je to dost bídné). Zcela upřímně - všichni jsou mi zatím dost ukradení. Otto je levná verze Littlefingera, která se vždycky vyloupne zpoza rohu, oznámí svůj geniální intrikánský plán, a pak zase zmizí. Daemon zase trpí komplexem nezajímavých padouchů, kteří jsou prostě "prvoplánově protivní". A nevytáhne to nahoru ani Matt Smith, který se v té roli podle mě topí. Na druhou stranu mě docela baví Alicent i Viserys, kteří se chovají jako jedni z mála docela racionálně. Rhaenyra taky není špatná, ale u té čekám, že se to srovná po výměně herečky... Celkově je to pořád hodně fajn seriál, ale má své chyby, kterých bohužel není málo. Ale to je na delší povídání. (07.09.2022)