Osvítíme cestu (S01E05)

Předsvatební hostina natočená parádně se skvělou dramatickou gradací, ale nevím, tomu seriálu prostě pořád něco chybí a jakoby jim to celé nevěřím (*spoiler alert* vraždící princ v ohromné nevzhledné kápi mi přišel spíše k smíchu, navíc postava jeho velmi sympatické manželky mohla být první zajímavou a silnou ženskou postavou v seriálu... no, moc dlouho chuděra nevydržela :_). První série GoT jsou pořád o třídu až dvě výš. (20.09.2022)

Rozdíl mezi Hry o trůny a nablblou telenovelou, byl v kvalitě dialogů a propracovaným příběhem, kde byly intriky kořením, nikdy ne ústředním motivem. Tady zatím sledujeme jen pletichaření. Nic mystického, žádná zajímavá hrozba...nic. Kromě občas prolétnuvšího draka, jsou atributy žánru fantasy využity jen minimálně. Vymyšlená kronika, jakožto návrat ke ždímání osvědčené značky. V tomto duchu dám max. tuto řadu a to jen ze zvědavosti. (19.09.2022)

5.díl. Král Viserys se svojí dcerou Rhaenyrou plují za Velaryony, aby uzavřeli sňatek. Následnice trůnu se má provdat za syna dříve dobrého přítele jejího otce, aby sjednotili rody proti nebezpečím zvenku a zároveň posílili moc koruny. Je tu však plno nebezpečí zevnitř. Lenor, budoucí Rhaenynin choť, je homosexuál, a má obavy, co mu manželství poskytne. Zpátky doma, Alicent se dozvídá krutou pravdu o noci mezi sirem, ochráncem princezny, a její dobrou kamarádkou, nevlastní dcerou. Ona sama se mezitím loučí s bývalým pobočníkem krále, svým otcem. Démon zabijí svoji bývalou ženu, což se nelíbí jejímu bratranci. Královi se zhoršuje zdraví. Po příjezdu zpět do hlavního města se zhroutí, a lékaři si s ním neví rady. Brzy se však, dočasně, uzdraví a pořádá svatbu své dcery. Té se účastní i Démon, a později chladně se tvářící královna. Svatba se koná narychlo, sir, ochránce Rhaenyry, zabijí milence Lenora. Poté se chce zabít sám. Král se opět zhroutí. 95 procent. (20.09.2022)

No mne jakožto velkému japanofilovi přišlo fantastické, že se rozhodl ser Cola spáchat harakiri alias seppuku. Samotná epizoda naprosto fantastická. Daemon sice je vykreslen zle, ale opět je tam nějaká nejednoznačnost. Dále tám mám absolutně bombastickou výpravu, co se týče Driftmarky. Sety, kostýmy, jídlo, svícení je naprostá fantazie. Baví mne, že si někdo myslí, že Alicent je postava bez agendy a souhlasím s lordem Hightowerem v této epizodě stojí pevně i bez krále. Larys se ukazuje jako pěkná krysa a ten jeho Shakespearovský monolog ou jé. Tato epizoda jednoznačně za plných počet i díky Ramin Djawadimu. (05.11.2022)

Nebyla to nakonec tak špatná epizoda. I když v polovině jsem si říkal, že víc jak dvě bukvice ... ale co to plácám ... dvě hvězdičky snad nedám. Ale ten konec mě docela dostal a k vlastní potěše jsem sáhl k násobnému hodnocení. Takže čtyři hvězdy a zasloužené. Jenom mně trochu vadí lehce se vytrácející fantasy linka, která by dělala z fantasy seriálu, skutečný fantasy seriál. Prozatímní situace se mohly klidně odehrát na kterémkoliv středověkém královském dvoře v Evropě. Tedy nic z říše fantasy. A občasných pár vteřin letících draků to bohužel nespasí. Krále (který je mně jinak docela sympatický) snad draci ani nezajímají i když se stále zaklíná původem z dračí krve a je i jejich králem. Doufám tedy, že se právě fantasy linka dostane více do popředí, tak, jak dominovala v prvních dílech GoT. Tedy aby někde v pozadí číhalo nějaké lechtivé i mrazivé znepokojení i nakukující strach a obavy, které by nekonečné pletichy, podrazy, incesty a rozbíjení hlav, či lámání těl, dokázaly odsunout do pozadí a ukázat, jako nevýznamné až malicherné. (19.09.2022)