Persona non grata
Hvor kragerne vender
Obsahy(1)
Návrat do rodného kraje nebývá lehký, zvlášť pokud jste v sedmnácti utekli z domova a pak jste ještě napsali knihu o tom, jak bylo vaše dětství strašné. Laura se kvůli svatbě svého bratra po dlouhých letech vrací z Kodaně domů na statek v Jutsku. Vrací se jako spisovatelka, bohémka, veganka a environmentalistka, s krátkými vlasy a s novým jménem Irina. Ale také se starým traumatem, jemuž bude muset naplno čelit, protože její bratr si bere právě onu ženu, která Lauru v mládí nejvíc šikanovala. (Letní filmová škola)
(více)Videa (1)
Recenze (23)
Tak v prvom rade musim podotknut,ze s komediou to nema absolutne nic spolocne,skor sa priklanam k dramatickemu zanru,aj ked u Danov som zvyknuty na ovela vyssiu kvalitu,vlastne cely film sa toci okolo jednej zenskej,ktora nie je s nikym a s nicim spokojna,je na*ebana na cely svet,mna osobne to neohurilo,skor som sa nevedel dockat konca...:-) ()
Překvapilo mě, že Laura netuší, koho si její bratr bere. Snad to má symbolizovat jak velké odcizení je mezi ní a rodinou. Takové, které vlastně sama chtěla, k čemuž stačil jeden zážitek z dětství, se kterým se dodnes nedokázala srovnat. To jaká je, je její obranou, formou terapie, zapomnění tím, že bude ve všech směrech "lepší" a hlavně naprosto odlišná, než její rodina, i kdyby to měla být pouhá póza. Ten střet dělá film zajímavějším, vůbec když přijede Lauřina posila Benjamin. Ale není to o něm, je to o srovnávání se s minulostí, což funguje na výbornou obzvlášť právě na svatbě. Z tohoto pohledu mi nevýrazný a pro severské filmy vlastně netypický závěr vůbec nevadil. Syrovost dohání detailní kamera a k ní padnoucí "trierovské" zrno, tady zřejmě nějaká inspirace byla. 75% ()
Nejaká spuchlina ostrihá dievčaťu vrkôčik, a to ju tak poznačí, že v sedemnástich odíde z vidlákova "do sveta". Tam zistí, že ak človek neseparuje odpad, nestravuje sa striktne vegánsky, nekamaráti sa aspoň s jedným černochom, jedným Áziatom, jedným Indiánom a neviem kým, a nemá "otvorený" vzťah, čo zhruba znamená, že môže chrápať s hocikým, tak je zabednený, xenofóbny, homofóbny, rasistický odľud, a asi ani nie je človek. Potom sa z nej stane akási podivná mužatka, hodiaca sa skôr do Werhmachtu ako na farmu. Lenže príde na svadbu bratovi, a až tam zistí, že si berie spuchlinu. Tak sa so spuchlinou pekne na farme pobijú v blate a všetko je v poriadku. A rozprávky je koniec. Možno som už osprostela, ale bolo to vtipné. ()
No keď je toto komédia, tak to nás boh ochraňuj pred drámou. Inak šablónku, ktorú vieš zasadiť do hoc akej krajiny súčastného typu. Enviro agitka, žlté kvóty, divnoľudia, sedláci a bla bla bla, všetko toto tam je. Samozrejme traumy z detstva a celé je to veľmi pekne predvídateľné, keď tú šablónku poznáte. Bolo to našťastie aspoň trochu odľahčené, tak som vyšklbal len jednu kotletu. 2 z 5 ()
Emocionální portrét dvou žen, které mne od začátku iritovaly. Postupně jsem si uvědomil, že to je záměr režiséra, který ukazuje, jak nelogická a nevyzpytatelná může být lidská psychika. Oceňuji barvité vyobrazení dánského venkova a atmosféru filmu, která mě nutila přemýšlet nad tím, co vlastně způsobuje konflikty mezi lidmi. Nejde o odpočinkový film k relaxaci, a tak je potřeba k němu přistupovat + je potřeba počítat s tím, že hlavní postavy člověku mohou pít krev, na což se snažím sám trochu povznést při svém hodnocení: 70% ()
Reklama