Babylon

Jeden z nejživelnějších a nejzábavnějších tříhodinovejch filmů všech dob, kterej diváka hned v úvodu uvrhne do pekla plnýho neřesti, drog, sexu, násilí a anarchie… prostě do HOLLYWOODU. To celý dramaturgicky uchopený jako božská komedie plná absurdního humoru a nevypočitatelnosti, orámovaná dramatizací historickýho pokroku světa filmu, jeho tvůrců a směřováním onoho média do budoucnosti. Na první pokus je v podstatě bez šance užít si to v plnym rozsahu, protože je to filmařsky i obsahově natolik komplexní, že jsem si připadal jak zlem nepolíbenej panic, co omylem zabloudil na libovolnou párty z filmu a jenom v nekonečný smyčce uvažoval, jestli se zabít nebo přidat. Každopádně po všech těch současnejch generickejch sci-fi sračkách je BABYLON neskutečnou filmovou očistou! (08.02.2023)

Těch 5* snad ani dát nechci, ale něco mi říká, že musím. V mnohém geniální, v lecčem zhýralé tak, že i Caligula zůstane daleko v prachu. Ví snad Chazelle víc než my obyčejný nehollywoodský plebs? To se mi půl filmu honilo hlavou. Když ve filmu nejsou orgie a seroucí sloni, je film krásnou poctou filmovému řemeslu. Scénu s natáčením zvukové scény prosím pouštět povinně na filmových školách. Naprostý vrchol filmu spolu s natáčením Conradova dobového filmu a konečné sekvence, kdy se musí rozbrečet každý dlouholetý milovník filmu. Robbie je neskutečný živel, Hurwitzova hudba je duší filmu. Hollywood je stoka, kde občas vznikají kouzelné filmy. (19.01.2023)

Babylon umí udělat hodně efektní první dojem. Během úvodních třiceti minut servíruje Damien Chazelle fyzický humoru, za jaký by se nestyděli ani Blbý a blbější. A následně divoké orgie zábavy plné sexu, kokainu, alkoholu, hlasité muziky a spousty důvodů pro každého, kdo pohrdá Hollywoodem, aby jím pohrdal ještě víc. Z téhle párty by Vlk z Wall Street nejspíš v půlce znechucený odešel… ale právě tady se potkává několik hrdinů, kteří následujících pár let zkusí v Hollywoodu vybojovat trošku slávy, štěstí, bohatství nebo respektu. A zdaleka ne všem se to povede… Babylon na první pohled působí jako velkolepá show luhrmannovského typu, ale je to jen a pouze pozlátko. Chazelle moc dobře ví, jak donutit diváka, aby jeho zobrazení Hollywoodu dvacátých a třicátých let na jednu stranu obdivoval a na druhou jím pohrdal. Dovede se svým hrdinům vysmát, zároveň však donutit diváka, aby se o ně bál, přál jim štěstí nebo sledoval jejich pozvolný pád, kterému se nedá nijak zabránit. A i když to působí skutečně velkolepě – nejen při opulentních večírcích, ale třeba i při samotném natáčení jedné malé scény, z něhož dovede režisér udělat absurdní grotesku - v jádru je tohle epicky působící drama vlastně dost komorní příběh lidí ,,kteří „u toho všeho“ chvíli byli, měli šanci tvořit sny a nevšimli si, že jejich vlastní životy se mění v noční můru. Skvělý film. (05.01.2023)

Všechny filmové i zhýralé cesty vedou do Babylonu. Originálně zábavný i nemálo dekadentní náhled na smetánku němého filmu v tříhodinové náloži. A v dokonalém režijním provedení Damiena Chazella. Provede nás od roku 1926 a skončíme až v roce 1952. Éra němého filmu už bere pomalu a jistě za své. Revoluční nástup hlásí zvukový film. Filmová studia Kinoscope a MGM mezi sebou vedou tichý konkurenční boj. V popředí stojí tři protagonisté vyprávění - atraktivní Nellie LaRoyová (Margot Robbie), lascivní skandalista, příležitostná gamblerka i narkomanka, která si svoji hereckou slávu musí teprve vydobýt, ač podle mnohých hereckého talentu má pomálu, Jack Conrad (Brad Pitt), milovník žen a luxusu a hlavně nejslavnější herec své doby a také Manny Torres (Diego Calva), mexický přistěhovalec, který u filmu zastává nejrůznější funkce, jen se zatím nikterak neprosadil, ale bude se postupně šplhat nahoru. A minimálně ke dvěma z nich nebude štěstěna navždy tak přívětivá a ukáže jim svoje holá záda. Chazelle natočil svůj nejosobitější film. Má špičkové herecké obsazení, kterému vévodí Margot Robbie, po celé tři hodiny svého trvání má co nabídnout a stále chrlí nepředstavitelně dramatické, zábavné i prudce absurdní scény. Ač velmi často dochází k žánrovému prostřídání, stále to je přehledné a nevytváří to chaotický ráz. Kamerové obrazy Linuse Sandgrena patří k tomu nejlepšímu na poli snímání za poslední dobu. Hned v úvodu diváka zaplaví dekadentní večírek, který přivodí vodopád mravního úpadku, na kterém v červených odhalujících šatech tanečně řádí k pomilování určená Margot. Je to oslnivě nastavené a rázem přejdeme do drobných detailů z natáčení, kde se herci musí podřizovat roztodivným požadavkům věčně nespokojených režisérů, vznikají nesváry a nemálo záleží i na těch nejtitěrnějších detailech. A pochopitelně začnou narůstat osobní problémy našich tří protagonistů. Okolo filmu se vždy točí krásné ženy a scénář si dovolil vtípek, že by se Margot Robbie mohla konečně setkat se svojí dvojnicí v reálu Samarou Weaving. A tak se i stalo, načež si ty dvě zrovna do oka nepadnou. Margot z toho ale vyjde jednoznačně lépe, přinejmenším její na vteřinu odhalené prso, tedy není jisté, jestli se o to nepostarala její dublerka, a posléze stoprocentně stojící bradavky pod kostýmem rozverné studentky jí zajistí vítězství. Jedním z producentů filmu byl Tobey Maguire. Zřejmě si vymínil, aby ve filmu dostal svoji osobní linku, takže ve třetí hodině s ním film udělá odbočku, ale i ta se povedla. Tenhle film je nastavený získat mnoho filmových ocenění. Pozornosti na Oscarech se mu nedostalo. Minimálně k Margot Robbie je to značně nefér. Ve výsledku se zrodil velmi ojedinělý multižánrově pojatý film, co zapůsobí vizuálně, herecky, scenáristicky i režijně a ani v dalších kategoriích se neztratí. Skvělý počin. 10/10 (16.03.2023)

Šazel už je zase mazel a amplituda jeho sinusoidy kmitla k vrcholu, který překoná jen stěží! A nejen on sám. Po dokonalém Bitchemprásku propadl v žánru hudebně zábavných taškařic svou LaLaLobotomií na totální smrduté dno nestravitelných buzerantských trapáren, aby teď velkolepě povstal ze sraček a uplácal naprosto uhrančivou, k perfekci vyšazlenou, hravou, atmosférickou a parádně odsejpající fantaskní komitragédii o neslyšném chropotu právě chcípajícího němého filmu. Kabaret pro 21. století a velkolepá pocta i pranýř filmového průmyslu, de fuckto házející hovna po prachama a slávou k dekadenci zpotvořených parodiích na lidi v Holém Údu nejen dvacátých let a nonšazlantně si vytírající prdel celou prvoplánově mučivou filmografií Buzny Lulana i všemi kýčovitými cajdáky velkého Štefana. Absolutní exekuční, dějové i dialogové mistrovství, dávající vzpomenout, proč vlastně tak rádi čumíme na pohyblivé obrázky. No povím vám, asi jsem u sledování vypadal jak homopanic před první felací, když jsem s vytřeštěnýma očima a otevřenou hubou jen fascinovaně sledoval, co všechno ještě budu muset ten večer spolknout. Ovšem nakonec mi ani finální katarze pachuť nemytého ocasu na patře nezanechala, tak to prostě blaženě opětkuju a uctivě se pokloním se slibem, že jestli tento učiněný sqost a sviní perla mezi všemi těmi podřadnými manipulativními, nudnými či trapnými sračkami toho Osrala letos nevyhraje, skáknu si osobně do Losích Andělic, kde se opásám hovny a demonstrativně vybuchnu před Dolby tyjátrem. (19.02.2023)