Řeka

Podlehne syn Pavel Sychra (V. Jalovec) rodové vášni svého otce bohatého sedláka a pytláka (J. Vojta)? Jeden z nejlepších starých českých filmů o tehdejší člověkem ještě téměř nedotčené a nádherné přírodě (tuším že někde v Posázaví) co jsem kdy viděl. Příroda zde není pouhým dekorativním prvkem sloužícím k dotvoření atmosféry filmu. Je to samostatný zosobňovaný subjekt schopný zasahovat do lidských osudů. Až na pár scén je celý tento příběh snímán velmi jednoduchým způsobem. Myslím si že herec a režisér J. Rovenský neměl moc jiných příležitostí projevit takhle naplno svůj talent a především svou filmařskou osobitost. Jedno malé velké překvapení. Pro Svika: Je to od autora J. Snížka. Krásný lyricko-poetický film, který nám posloužil také jako jako přírodní oslava krás české země: malebné krajinné záběry, vykreslují např. ranní rozbřesk, kdy se nad poklidnými vodami Sázavy trhají cáry ranní mlhy, v jiné podobě se tu zjevuje stejná scenérie v čase večerního soumraku. Na tento film a vůbec na tento žánr jakési ho přírodního lyricko-poetického filmu, později v návaznosti a v jakési tradici, navazovali svými velkými filmovými děly takový režiséři jako byli F.Čáp a V.Krška či Vojtěch Jasný (Touha). Námět, realismus, časté lyrické přírodní záběry v nádherné kameře Jana Stalicha, a poetické kouzlo to jsou nejsilnější faktory tohoto velmi úspěšného mezinárodního filmu. (28.05.2006)

Krása. Teda keď odignorujem počiatočné sklamanie, že film na dvd nemá reštaurovaný obraz a vyzerá ako cam rip. Chápem starobu filmu, asi teda v normálnej kvalite neexistuje.  Strojené monológy a naivitu pri začiatkoch zvukového filmu neberiem ako negatívum. Potešila ma vynaliezavá kamera (pri scéne chaosu na dedine dianie zaberá jedna kamera zhora, druhá cez plot a tretia ešte niekde z diaľky), snové sekvencie, a hlavne tá scéna ženského spevu pred maringotkou, za ňou stojí chlap a pes skúša loziť po schodoch - fakt krása. Len toho Marvana tam na konci nemuseli cpať, pokazil atmosféru. (01.08.2022)

Monumentální torzo. Přes jistou nedokončenost, přes někdy toporné herecké výkony i přes občasný starosvětský patos má ten film dodnes mocné kouzlo. Nádherné záběry přírody, vynikající scéna v hospodě, kde se stavuje propuštěný pytlák, a originální a cudné vyjádření milostného citu - namísto vzájemného nyvého do očí civění, jen Pavlův kradmý pohled na zafačovaný Pepiččin palec na noze. (01.01.2010)

Jsem sám komu to přišlo notně... debilní? Jednoduchoučký příběh, takřka němé zpracování (mluvilo se tam, ale krom toho bylo vše jako v němém filmu, záběry, herci). Příroda je tam hezká to ano. Kolik měl scénář stran? Jednu? Dvě? "Řeka plyne zdánlivě poklidně, není v ní nouze o klíčové dramatické zvraty, které filmu dodávají na sugestivní intenzitě, srovnatelné s nejlepšími scénáři současné kinematografie." COŽE?! " Konflikt houstne v okamžiku, kdy je z vězení propuštěn pytlák Zimák plný nenávisti vůči bývalému příteli Sychrovi." COŽE?! Zimák je v tom filmu asi dvě minuty, opravdu nestihne nic zahustit. A co Pepička? Co když skočila do řeky? Kdyby se neobjevil nápis konec, tak si myslím, že mám useknutý konec. (10.02.2011)

I přes toporné herectví a koneckonců i samotnou režii, tedy dobových možností, které ovšem ve své době již nebyly nemalé (nevím, proč to v tomto případě nevyšlo), se jedná o nádherný, silně poetický příběh o prostotě venkovského života, souznění s přírodou a poctivém přístupu k životu samotnému. Proslov učitele k žákům, končící svou vesnickou měšťanku, je skutečně nádherná a inspirující záležitost, jež funguje i po dlouhých desítkách let. To vše se děje v krásné krajině, kde jsme svědky zrození lovce a počátku záviděníhodné lásky. Jarmila Beránková v roli malé Pepičky mne skutečně očarovala, stejně tak "němý" závěr filmu... (08.10.2017)