Bombardování

Zaprášená, tichá holčička, která jí kaši. ■ Stín v mém oku (překlad originálního názvu) je realistický, krutý, lidský a "tichý" film, vyprávějící o u nás málo známé události z konce 2. světové války, kdy část spojeneckých bombardérů zmýlil pád jednoho z nich, požár byl považován za cíl a omylem byla vybombardována škola v Kodani. Film má tah na bránu, orientuje se na cíl a vynechává nepodstatné dějové linie a informace (například, že nálet na sídlo kodaňského gestapa byl úspěšný). Díváme se očima jedné mladé řádové sestry, jednoho dánského kolaboranta a tří dětí - dvou dívek a chlapce, který po traumatu z úvodu filmu nemluví. Tyto pravděpodobně fiktivní postavy hledají na historickém pozadí svoji cestu - jeptiška bičováním a čekáním na trest, kolaborant snahou o nalezení víry a očištění, děti vnímáním světa okolo sebe svýma vlastníma, fantazijníma očima. Zatímco dospělí řeší chlapcovo trauma a mlčenlivost mluvením a kritikou, holčičky přijmou stav takový, jaký je a maximálně ho přes ulici přetáhnou uvázaného na provaze a za pomoci tlačení zezadu - což je velmi sympatický přístup. ■ Film, ve kterém zdaleka nevidíme vše, co se děje a ani se nedozvíme, co se s kým přesně stalo. (30.08.2023)

Tento dánský počin mě jen utvrdil v mém dlouhodobém postoji. Zatímco dokážu obdivovat stíhací piloty, kteří brání svou vlast před nepřítelem, k bombardovacímu letectvu mám silně odtažitý postoj. Dost na tom, že i drobná chyba v úsudku nebo špatná viditelnost v prostoru cíle mohou způsobit takzvané vedlejší ztráty, docházelo (a bohužel stále dochází) i na záměrnou likvidaci civilních cílů (včetně celých měst) s cílem demoralizovat civilní obyvatelstvo. Já sice chápu, jaké myšlenkové pochody vedou k takovým výsledkům, ale silně s nimi nesouhlasím. A pokud nějaký kkt nazve bombardování "humanitárním", beru ho jako zločince a klesá u mě na úroveň syfilitické krysy. Ale zpět k filmu. Nebyl příjemný. Zvlášť v této době. Sice se nezdobím modrožlutými stužkami, Ukrajince jsem nikdy nemusel a nemusím, ale to, co se u nich děje, je hnusné svinstvo a pro mnoho z nich je to, co se odehrálo v tomto snímku, realitou, kterou zažívají prakticky denně. Film tak ukázal divákovi pravou tvář války; žádné hrdinské činy na bojišti tváří v tvář nepříteli; válka je v první řadě zbytečnou smrtí pro velké množství civilistů a tato záležitost to ukázala v pravém světle. / Poučení: mrtví/zranění: řádové sestry 10/35, děti 86/67. Celkový počet usmrcených dánských civilistů (včetně obětí z tzv. Francouzské školy): 140. Odhadovaný počet zlikvidovaných členů gestapa a kolaborantů: 50-150 nebo 100-200. (20.05.2022)

-5* Jak nemám rád válečné filmy, tak na tento jsem byl poměrně zvědavý a to jsem ani nevěděl, že se natáčel i v České republice. Námět, který vychází ze skutečné situace, dokázali autoři scénáristicky vyšperkovat tak, že mě udržoval v napětí celou dobu. Film si na nic nehraje, nehodnotí kdo je dobrý či zlý, protože ve válce je to jen o štěstí, na které straně barikády jsi a málokdy to jde ovlivnit. Válka je svinstvo, ať je kdekoliv a jestli v dnešní době probíhá něco přes tisíc kilometrů daleko, tak o to víc jde z toho strach. Tímto zajímavým počinem mě Netflix potěšil a musím pochválit jak herecké obsazení tak i vizuální stránku. A nezbývá mi opět než tento film doporučit dále. A jen tak na okraj nechápu místní komentátory, že mu vyčítají jeho emotivní formu a snahu dojmout. Myslím, že u lidských příběhů to ani jinak nejde dělat. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (17.09.2022)

Srdce trhajúci dánsky film, namierený proti akejkoľvek vojne. Bolo ťažké sa pozerať na nevinné deti vo chvíli bombardovania a mal by to vidieť každý vojnový štváč, ktorý má doma dieťa alebo niekoho, koho má rád. Hviezdu pridávam za silné odkazy a posolstvá počas celého filmu. A ešte aplauz pre skvelo hrajúce postavy - chlapec, ktorý zo šoku onemel, rebelantská mníška, ale aj ďalšie, hrali fakt úžasne.91%. (25.03.2022)

[75%] No, tak musím uznat, že za to jedno vidění to minimálně stojí. V dnešní době, kdy se nám tu rozpoutává válka na Ukrajině, mi tohle přišlo takové autentické, syrové, až jsem měl v několika scénách slzy na krajíčku, takže po realistické stránce nemůžu nic vytknout. Slabší povahy než já by to asi v konkrétních pasážích vypnuly. Co se týče cca první půle filmu, tak tam si stěžovat moc nemůžu. Tenhle dánský počin není jen o tom, aby se tam nepřetržitě střílelo atd. Jen bych asi dal větší délku filmu, neboť jsem se hůře orientoval v postavách. Ty postavy by měly mít o něco větší prostor. Chápu, že pro méně nákladný film to asi nešlo, ale tohle byl takový jediný nedostatek. Jinak scéna, kdy se bombarduje škola, to bylo dech beroucí. Hlavně vidět zkrvavené, zraněné děti – to bylo opravdu silné. Takže i emoce se tu ke konci dost odrazí. Takže ve finále jsem v rámci žánru spokojený. Vylepšovat by se dalo, ale i tak je to po delší době autentický snímek z 2. světové války. (13.03.2022)