Cherry

Russovci ukázali, že vedia natočiť aj menší film a to veľmi zručne a pútavo. V niektorých úsekoch má film pomalšie tempo, ale to vôbec nevadí, deju to práveže prospieva. Štruktúra rozprávania je dosť fajn a občasné pomrknutie do kamery ma tiež bavilo. Avšak najviac asi musím vypichnúť výkon Toma Hollanda, ktorý si to dáva ako pán a proste mu to žeriete. 8,5/10 (15.03.2021)

Když ubíhaly titulky, jen jsem tupě seděl a nějak mi to hlava nechtěla všechno pobrat. Do pytle... To je přesně ten typ výjimečného filmu, na který musíte koukat hodně dobře naladěný, jinak vás to semele... No, ono vás to semele i když budete naladěný. To je totiž něco, co vám v hlavě ustane na hodně dlouhou dobu. Nevím, co bych teď napsal, cloumají mnou emoce na všechny strany. Tenhle film mě dostal jako už hodně dlouho ne. Ale zároveň chápu komentáře okolo, protože je mi jasné, že to nebude film pro každého. Tom Holland je naprostý herecký génius, který střídá polohy v každé kapitole od zamilovaného jelimana, přes panické ucho ve výcviku, po vystrašeného kluka, který musí zandavat vyhřezlá střeva, po feťáka žijící v nejhnusnější kobce široko daleko, až po bankovního lupiče. A v každé poloze je prostě je výtečný. A to ještě nedávno dělal humory a střílel tak maximálně pavučiny z rukou. Skvostná hudba, skvostná režie, skvostná kamera. 100% (26.03.2021)

Kdyby se zrychlily všechny zpomalovačky a vyházela se asi miliarda zbytečných formálních pičičundiček, měl by ten film pod devadesát minut a byl by tak možná o něco snesitelnější. Možná. Fakt by mě zajímalo, co si Russoové mysleli, že dělají. Po letech v zajetí Marvel Cinematic Universe asi chtěli dokázat, co všechno umí, a tak si vybrali námět, kterej je chvíli středoškolskou romancí, chvíli rozchodovým dramatem, chvíli válečnou satirou, chvíli válečným akčňákem, chvíli feťáckým dramatem nebo gangstekou s bankovními vloupačkami. A narvali do něj všechno, co je zrovna napadlo. V mnoha momentech to tou úplně přestřelenou formální vymazleností působí vyloženě nechtěně směšně. Bohužel jsem to nežral ani Tomu Hollandovi, kterýho mám jinak poměrně rád. (12.03.2021)

„Kéž bych nikdy neřekla, že odjedu do Montrealu,“ hlesne přítelkyně Emily, která se nechala „vtáhnout“ do partnerovy posttraumatické stresové poruchy a následně drogové závislosti. A já říkám: kéž by bratři Anthony a Joe Russo ubrali na ambicích. Zdlouhavé a nevyvážené. Jako by chtěli dokázat, že už jsou zatraceně zkušení režiséři a že sakra „umí“. Příběhů o ztrápených jedincích jsme tu měli nespočet a řada z nich byla o třídu lepších. Tenhle ve mně nezanechal téměř nic. Vše začíná seznámením naivního kluka se školní (a nakonec osudovou) láskou, pokračuje narukováním do armády, kde coby medik v Iráku vidí vše z první řady. Po návratu do běžného života si vlivem válečného pekla vypěstuje závislost na drogách, která ho přivede až k vykrádání bank. Takže po středoškolské romanci si hrajeme se samopalem i s jehlami, ale komplexně to na mě nepůsobilo. Vlastně nijak. 140 minut zbytečných formálních kudrlinek, řady scén, které se vlečou a ve kterých se neodehrává nic významného. Necítil jsem ani osudovost vztahu, který tvoří jádro celého vyprávění. Stejně tak jsem necítil pověstné šimrání v břiše při válečných scénách nebo nějakou syrovost při servírování drogových seancí, ač mě tahle kapitola bavila nejvíc. Ve výsledku tudíž nic, kvůli čemu bych skákal do stropu. (19.03.2021)

Tak dlouho Russoovým Scorsese píčoval do marvelovek, až se rozhodli, že natočí "real cinema", aby se ukázalo, že to není zas taková sranda. I přes obrovské ambice tomu nějak chybí originální klíč, což se bratři vehementně snaží zakrýt všemi těmi zpomalovačkami, bouráními čtvrté stěny, nebo ironickými titulky, což ale ve výsledku působí spíš jako dvouapůlhodinový trailer, než epická výpověď o OxyAmerice. Mám pocit, že se tak velkolepá forma nehodí pro příběh, který musí unést jen dva nepříliš zajímaví lidé, z nichž jeden řekne, že šel do války, protože "byl smutný", ostatně podobný tvar skoro neunesl ani třeba velký McKayův Vice. (14.03.2021)