Ďáblové

Historické drama, které se prvně profiluje jako nějaký fantasmagor, aby se v závěru překlopilo v regulérní inkviziční jízdu s dost drsným pomučeníčkem a nepodařeným startem raketoplánu. Pro zájemce o inkvizici rozhodně stojí za pozornost, kontroverze filmu je na místě, ale s Kladivem na čarodějnice se může rovnat jen těžko. Další alternativy mám v samostatné sekci na profilu. 75% (16.08.2015)

Zatímco první půlka tohoto anglického příbuzného našeho KLADIVA NA ČARODEJNICE se nese v nevázaně hédonistickém stylu, na jaký jsme u Russella zvyklí (smilnící kněz-filozof, natěšené jeptišky, eroticko-ježíšovské vize matky představené), v té druhé se láme do střídmého, leč působivého dramatu s neveselým závěrem. Klasika. (14.11.2002)

Dramatický příběh z dob inkvizice ve Francii s velice osobitými, obskurními a obscéními scénami. Nedivím se, že některé musely být vystřiženy (zejména asi pětiminutová scéna, kde nahé jeptišky povalí sochu Ježíše a začnou na ní onanovat a doslova vyvádět jak pod nějakými halucinogeními látkami a to vše podkresleno šílenou hudbou a neskutečnými nájezdy kamery. To je fakt mazec a i nyní se to ve filmu jen tak nevidí, nedivím se, že v době svého vzniku tenhle film byl hodně pobuřující. Výborná role pro Olivera Reeda, který si zahrál z kacířství obviněného kněze Grandiera nebo role hrbaté jeptišky - matky Johany, kterou zahrála nádherná Vanessa Redgrave. Kdo mě teda absolutně nesedl byl inkvizitor, který v " lenonkách " a dlouhých vlasech vypadal jako nějakej bláznivej hipík, to měla být pekelná postava (jako u nás Boblig z Edelštatu v Kladivu na čarodějnice) a ne takovej dementní magor. Chyb by se tam našlo více, ale v rámci filmu o čarodějnických procesech je to lehký nadprůměr (už jen i kvůli těm obcénostem). (22.01.2016)

Ani nevím proč to mám s přízviskem horor, když to tu není, a nebo to někdo změnil? Moc tyhle historický filmy nemusím. Tady jsem ani moc nevěděl komu mám vlastně fandit, neboť mě všichni přišli totálně šlehlý zvlášt sám král. Podobnost s naším Kladivem na čarodějnice bych tady neviděl to mělo aspoň náký ucelený příběh. Tohle je jen o kecání ohnutý jeptišky a nadrženýho kněze a hromadných orgijí. (28.10.2013)

Dlouho jsem neviděl tak vizuálně vytříbený film. A tak bizarní. Ken Russell byl originál každým coulem, jeho filmy byly žánrem samy pro sebe, nejblíže asi k označení „gotický horor“, míchnuté vizuálními nápady jakoby z dílny Alejandra Jodorowskyho. V první půli je děj na vedlejší koleji, ve fantastických kulisách fiktivního francouzského města Loudon (film musel být strašně drahý) tu defiluje obskurní panoptikum nadržených jeptišek, Matky představené s hrbem, které se zdá o penisu hlavního kněze (ve skvělém podání Olivera Reeda), jenž sexuálně obšťastňuje své ovečky z různých společenských vrstev. Ve zbytku filmu, když svatá inkvizice rozjede své metody, jde o podívanou vskutku temnou (po vzoru Kladiva na čarodějnice) a třeba taková scéna vymítání ďábla z nahých jeptišek se mi jako černá můra bude honit hlavou ještě dlouho. Občas to byl velký bizár i pro mě samotného. Dneska by taková odvážná umělecká vize již nevznikla a netuším, které filmové studio by si risklo něco podobného financovat. (19.04.2016)