Noc hrůzy

Pozerať Gothic doma sám večer je nezmysel. Perfektne sa hodí na nejaký špecifický hororový, béčkový, alebo brakový festival. Aj napriek tomu, že sa o brak nejedná. Omnoho lepšie by vyznel na polnočnej projekcii, keby ste už mali za sebou nejaké to Hammerovské besnenie a nejakého Bavu. Potom si pohodlne sadli unavený do sedačky a vzhliadli Gothic. Možno dostanete chuť na nejaké drogy a po nich napíšete kultovú knihu, ktorá sa stane bestsellerom a vy sa stanete klasikom literatúry. Takéto fikcie sú fajn, len tento film mohol byť trochu viac dotiahnutý do konca. Pre priaznivcov žánru (je to ale iba horor?) povinnosť, pre ostatných vzorka niečoho netradičného, na ktorú by ju mohli nalákať známi britskí herci. Je ale trochu nemilé, keď už som pri tom Hammere, že Byrne bohužiaľ na Pricea nemá. (02.06.2014)

Společenské hry se postupně mění v noční můry, jejichž provokativní osten poněkud otupil zub času. Působivé výtvarné obrazy (jak je pro K.Russella typické) hrůz a děsů ( lebky, pijavice, krysy, hořící strom, pavučiny, noční můra - oživlý obraz od H.Fuseliho, zvrácené vášně, nahota a krev) podkresluje skvělá psychadelická hudba ( Thomas Dolby) měnící se v určitých momentech na šepoty a skřeky. V rozhovovoru pro německou Cinemu odpověděl K.Russell na dotaz: ,,Jak se vám podařilo udělat ženská ňadra s očima?" takto: ,,Přiznávám, bylo velmi obtížné najít pro natáčení dívku, která má oči místo bradavek..." Film, jehož obsah se téměř nedá reprodukovat, je jednou velkou jízdou do temných kobek předpeklí. (13.09.2012)

NOC HRŮZY (1987) Kena Russella jako horor neuspokojuje a potvrzuje to, že mistr dementního excesu v 80. letech definitivně klesnul na úroveň něčeho, co bych charakterizoval jako „artistní brak“ - snesitelný především pro svou jinakost (jako opak průměrnosti) než vlastních kvalit. Očekávání v tomto případě byla přesto značná (noc, kdy se zrodil literární FRANKENSTEIN), stejně jako ambice, jež nám film tu a tam připomíná [introspektivní horor s vizualizovanými traumaty a externalizovanými hrůzami mysli, nikdy ale ne exponovaných natolik, aby se film stal mechanickým výtokem podvědomí postav], jenže Russell je natolik špatný – lépe nesoustředěný nebo flegmatický – vypravěč, že z příslibů zbyly jen obrazy a celek je rozhodně méně než sumou svých částí. Russell si prostě opět nemohl pomoci a využil četné příležitosti k instantním „šokům“ na dobrém vkusu (viz tělesné efekty typu očí na místě ženských bradavek nebo ceckaté mechanické figuríny). Výsledek tak nejen, že negraduje – místo toho se otáčí a přeskakuje jako gramofonová deska –, ale hlavně neděsí. Imaginace jako hlavní slabina filmaře, kterému chybí jakýkoliv vztah k realitě kolem něj... (07.01.2008)

Tenhle film je totální výmaz ( v tom dobrém slova smyslu) a v hlavě vám udělá takový zmatek, že se ani nedivím proč ho tolik lidí nepochopilo a dává mu nízké hodnocení. Lord Byron a jeho přátelé si udělají v jeho sídle opravdu morbidní orgie. Během jejich seance při které vyvolávají duchy nezmagoří jen oni, ale i samotní diváci. Protože do téhle chvíle mě film moc nebral a kromě sexuálních narážek je tu jen kupa nudných dialogů, ale potom se rozjede ta pravá pekelná a halucinogení jízda. Čím víc se blížil film ke konci, tím jsem měl v hlavě větší zmatek, protože úžasné vizuální efekty a brilantní kamera mi v ní způsobili totální chaos. Asi nejlepší je však hudební doprovod, který pomalu stupnuje atmosféru až na samý pokraj šílenství. V neposlední řadě pak musím pochválit i herecké výkony, které byli jak jinak než šílené.7/10 (02.11.2010)

Že ta noc nebyla jen o Frankensteinovi je všeobecně známo. Že to nebyli jen obyčejní spisovatelé, ale lidé mnohým vybočující z tehdejšího normálu, se vědělo již tehdy. Že Ken Rusell netočí jen tak normální filmy je jasné. Tohle je docela psycho úletový pohled na pětici lidí, na onu noc, pohled do nitra, niternejšího, než jen nějaké literární ambice, pohled do lidí, do toho, co je lidmi dělá, co je od nich odlišuje, na trochu toho fetu, lechtivostí, lidskosti. Nevím, čeho je známkou, že jindy vždy výborný Sands je tady nejslabší. Ta úvodní melodie je silně strhující, do posledního tónu si ji pamatuji od první chvíle, kdy jsem jí před více než deseti lety slyšel poprvé. Nečekejte klasický horror, tohle je mnohem obsažnější, mnohem přesahující, krapet šílenější. 3,5* (03.01.2014)