Suburra

Nádherná démonická hudba, dobrá kamera, příliš mnoho postav a přetažený scénář, příšerný dabing. Hodně dlouho trvá, než jednotlivé části do sebe začnou zapadat. Atmosféra kolem Tibery, déšť, parádní scéna v hotelovém pokoji (Giulia Gorietti), zpomalené záběry, toť klady. Komplikované vztahy postav, v češtině hrozné dialogy a zoufalý mix zvuku a replik, kdy v jedné chvíli nerozumíte hercům ani slovo a ve druhé vytopíte basákem sousedy, protože se snažíte slyšet co se povídá. Česká verze vyrobená pro Cinemart je ukázkou toho, jak se dnes dabuje. Všechno je to monotónní (aby ne, když se jede na první dobrou) a zároveň když porovnáte dabing s originálem, budete překvapeni, jak strašně čeští dabéři přehrávají, jak jsou emočně vypjaté scény uječené. Na filmu se navíc sešla skvadra těch nejprofláklejích hlasů, jimž vévodí Juřička se Saicem a Tůmou. Doporučuji sehnat si v originále. (27.08.2016)

Plochý a nezajímavý příběh o běžných, nudných i unuděných lidech a jejich nezáživném pinožení po Věčném městysu. Takový Motejl Jelimanuel a Makovka, ovšem neanimované. Prakticky nic se neděje, fádní politik při neinteresantním mrdu přestřelí týnku s nepozoruhodnýma kozama, a má to jakési upjaté dopady na vágní svět naprosto frigidního podsvětí. Pamětihodnost filmu je zkrátka nulová, vůbec na to nekoukejte. (Komentář je určen bezduchému souchotináři, skrývajícímu se pod nickem LIVINGDEAD. Pokud poslechne, nebude moci tuto vynikající pecku strhat v den, kdy mu sestra zase na chvilku přepustí klávesnici). Vy ostatní, co si při cinemafilních orgiích nestrkáte hlavu do prdele, či nabuzeni novou dávkou levomepromazinu sourozenkyni do výstřihu, platí mírně odlišná verze - je to ďaha, jen do toho! (09.12.2016)

Moderní mafiánský thriller, který mapuje působení organizovaného zločinu vertikálně napříč sociální strukturou současné Itálie. Od politických a církevních špiček a mocných bossů až po šlapky a malé gaunery na špinavou práci v terénu. Jen protiváha v podobě policie a státních institucí čelících mafii tady schází. Příběh je zasazený do světa, který je korupcí a špinavými obchody natolik prorostlý, že mnohem větší, neřku-li jediné riziko představuje konkurence v rámci podsvětí. Velmi dobře napsaná a natočená záležitost, komplexní zážitek, jaký se často nevidí. Mám jedinou výhradu: velcí predátoři bývají na vrcholu potravinového řetězce většinou oprávněně, kdežto v Subuře triumfují nýmandi - a minimálně v jednom případě proti logice vývoje situace i proti naturelu své osobnosti. K páté hvězdičce nemá ale Suburra vážně daleko. Celkový dojem: 85 %. (13.03.2017)

Lze říct, že gangsterský film má jedny z těch konzervativnějších recipientů a o to víc lze obdivovat fatální lyrický přístup Sollimi, který vykresluje zkorumpované a zločinem prorostlé prostředí jako bezvýchodný mikrosvět, kde se setkávají lidé ze všech společenských žebříčků, které spojuje rezignace na morální a etické hodnoty. Kladné hrdiny zde nevedeme, v zásadě téměř každému zde přejeme zasloužený trest a tedy film vstupuje do diváka primárně svou náladou. K tomu využívá poměrně atypické postupy, kdy mnoho scén nemá například prostorové expozice. Často je zde scéna zahájena záběry na s dějem zdánlivě nesouvisející činnosti, které postupně budují prostor, v němž se daná sekvence bude odehrávat. Což funguje hlavně z toho důvodu, že ony scény jsou podstatně delší než je zvykem a navzdory právě té náladotvorné atmosféře jsou poměrně procedurální. Ideálním příkladem je přestřelka v supermarketu, což je epizoda, která se odehraje ve čtyřech patrech obchodního domu, ačkoli její protagonisté se setkají pouze v jednom z obchodů na jejím počátku. Velké celky, zabírající obecně povědomé interiéry obchoďáku a civilní oběti zde proráží právě onu hranici zločineckého světa a světa civilního. Výslednému tvaru se pak daří udržovat i přes revenge finále zkrachovalou náladu, protože jakkoli mnoho zla bylo potrestáno, jednalo se stejně jen v kolečka stále se točícího soukolí, které jen s drobnými obměnami bude fungovat na věky dál. (27.06.2016)

Užil som si tento film, aj keď som nemal žiadne predbežné očakávania. Dej mi pripomínal domino efekt, ktorý sa spustil neočakávaným predávkovaním mladej prostitútky. A potom to už išlo samo a je zásluha režiséra Solimu, že ten prepletenec ľudí, záujmov, moci a prospechu bol vnímateľný a aj keď si v ňom divák ťažko našiel svojho obľúbeného hrdinu, audiovizuálny zážitok mu to bohato vynahradil. Prekvapila ma zaujímavá hudba, ktorú som predtým nepočul a ktorá pridávala dobré body k celkovej atmosfére. Nemám záujem mudrovať nad tým, nakoľko je taký príbeh reálny, či sa niečo podobné odohráva aj na našom malom Slovensku, či je možné zapojenie klérusu do takého biznisu a pod. Všimol som si tiež, že vo filme hemžiacom sa zločinom a mŕtvolami som takmer nevidel policajtov, i keď musím uznať, že mi vôbec nechýbali. (27.01.2017)