Mahler

Jedním z mnoha děl plodného režiséra a scénáristy Kena Rusella je snímek nazvaný MAHLER. Není jeho prvním ani jediným dramatem zachycujícím postavu výrazného a ceněného umělce. Mahler žil na přelomu 19. a 20. století (1860 – 1911). Tato doba byla prosycena modernismy, které ovšem v jeho tvorbě nenalezneme. Mahler udržoval ve své tvorbě tradiční linii. To bylo důvodem, proč nenacházel odezvu u publika a jeho dílo začalo být oceňováno téměř půl století po jeho smrti. Za svého života byl vysoce ceněným dirigentem. Překážkou na cestě k postu hlavního dirigenta Vídeňské státní opery mu byl jeho židovský původ, který zvláště vadil manželce ředitele Cosimě Wagnerové, proto se rozhodl konvertovat na křesťanskou víru. Tento akt je ve filmu dramaticky vyjádřen netradiční symbolikou postavenou na hudbě, výrazovém tanci postav Mahlera a Cosimy Wagnerové, kostýmech a kulisách. Ken Russell je narozdíl od Mahlera tvůrcem velmi netradičním, inovativním se sklony k provokaci. Často obviňovaným z obsesí různých druhů. Scéna konverze je toho důkazem. Rámcovým dějem filmu je návrat Mahlera a jeho manželky Almy Schindlerové-Mahlerové z USA zpět do vlasti. Během cesty vlakem nastávají momenty, které v Mahlerovi vyvolávají vzpomínky, jimiž je děj prokládán, čímž dochází k výpovědi o událostech v jeho životě. Tyto vzpomínky nezachovávají časovou posloupnost. Vzpomínky na manželství a děti předcházejí vzpomínkám na vlastní dětství apod. Přestože námět a děj filmu podává ukázky ze života skutečně existující postavy, je tento snímek přínosný svým příběhem, aniž bychom potřebovali nutně vědět, že nějaký Mahler skutečně existoval. Toho je dosaženo mimořádným technickým provedením, které vede od scénáře přes práci s kamerou až k hudbě a střihu. Film lze řadit mezi důležité a nepřehlédnutelné mezníky v dějinách kinematografie. (Kikaax)