Tommy

The Who jsou bezpochyby jednou z nejdůležitějších rockových formací všech dob a jejich projekt tommy je snad vůbec první opravdu koncepční rockovou deskou-nelehký úkol převést perfektní hudební počin na filmové plátno se zdařil jen z části-mne osobně nevadí ani tak vizuální stránka filmu((která plně odpovídá době ve které film vznikl a je zvláštní že jsem si také vzpomněl na mechanický pomeranč :-))nevadí ani složitý vypravěčský styl plný synbolů a náznaků-to co mne vadí je oproti originálu pokroucený děj ,spřeházené skladby a hlavně občas docela špatné herecké výkony díky nimž to chvílema vypadá jako parodie.jde ale především o menší role-naopak samotní The Who podali výkon který jsem ani nečekal-pomineme li Peta a Johna kteří hrají sami sebe tak Roger v hlavní roli mile překvapil a to že je slepý jsem mu (teda aspon já) uvěřil no a Keith si tu svou roličku fakt dal(takhle to mohl zvládnout jenom on)-i když nesnáším Eltona Johna tak tady mi jako pinball wizard vůbec nevadil(naopak moc mne bavilo dívat se jak dostává od tommyho na prdel )Eric Clapton a jeho kratičká ale pěkná chvilka ,Tina Turner nebo Jack Nikolson-tyhle v 70tých letech velmi uznávané hvězdy jsou jen důkazem toho jak přitažlivá byla myšlenka zfilmovat tommyho--Ve výsledku jde o velmi svéráznou podívanou která je také cennou výpovědí o své době a z jejichž chyb se poučil Alan Parker když se pustil do velmi podobného projektu(moudří vědí)--dávám čtyři protože většinu nedokonalostí smaže posledních 10 extatických minut... (03.02.2007)

Geniální film natočený podle ještě geniálnější desky. Roger Daltrey dokazuje, že je nejenom výborný zpěvák a hráč na harmoniku, ale i skvělý herec (což dokazuje i ve snímku McVicar). Pro fanoušky The Who a rocku vůbec povinnost, pro ostatní příjemný film... A můj favorit strýček Ernie v podání bubeníka skupiny Keitha Moona je k sežřání:) (03.08.2007)

Tommy je historicky první rocková opera z pera geniálního kytaristy a skladatele Peteho Townshenda z legendární kapely The Who. Podle mého názoru se Kenu Russellovi povedlo velmi originálním způsobem zobrazit toto velkolepé dílo na plátně, což při složitosti děje nebylo vůbec lehké. Je to příběh o mladíkovi, který nemůže vidět, slyšet a mluvit vlivem traumatického zážitku z dětsví. Tento mladík je doslova vržen do tohoto světa, ve kterém s ním každý jedná jako s loutkou. Když se však stane mistrem pinbalu situace se obrací a dostává se mu slávy a obrovského bohatsví. Poté co se zázrakem dostává z područí slepoty, hluchoty a němoty, se Tommy stanem novodobým mesiášem a idolem všech mladých lidí. Ovšem stejně rychle jak nabil této slávy, tak se lidem omrzí, kvůli tomu, že od Tommy nedostanou to, co podle nich kázal a sliboval. Tommy je tak ponechán nikoliv své dřívější slepotě, hluchotě a němotě, ale pouze sám sobě, protože mu jeho matku a strýčka nespokojený dav mladých lidí zabije. Uniká do klidu divočiny na místo, kde jeho rodiče trávili romantické chvilky. Poselství je zřejmé - poukázat na pop-kulturní rychlokvašky, nechutný byznys a vztah fanoušků k těmto svým idolům, který připomíná návštěvu hodinového hotelu, do kterého se již nikdo nikdy netroufne vrátit a raději jde o dům a prodejnou děvu dál. Co se týče hudebních čísel, tak musím říct, že některé pasáže jsou vynikajicí a jiné zase slabší. Mezi ty vydařenější patří vystoupení uhrančivě krásné Ann-Marget , Acidové královny Tiny Turner, či "Pinbal Wizard" v podání Eltona Johna. Za vrchol však považuji závěrečnou "We're Not Gonna Take It", která v kontextu celého filmu vyzní daleko lépe jak na desce. Bubeník The Who - Keith Moon v roli pedofilního, alkoholického strýčka Ernieho byl superúchylný, výborný výběr. (01.08.2011)

Nechápu, jak mi mohlo tak geniální album Tommy od The Who unikat. Muzika je to výborná, max. hodnocení bez debat. S o 10 let mladší The Wall od Pink Floyd to má celkem podobný koncept. Hlavní hrdina "ztratí" v 2. světové válce otce, prožije těžké dětství, aby se nakonec stal slavným a vytvořil si kolem sebe kult osobnosti s následovníky. Filmová adaptace není špatná, ale na pozdější The Wall nemá. Ale znovu nahraná hudba, kterou zpívají i jiní lidé (Tina Turner, Elton John, Eric Clapton, Jack Nicholson aj.), než hlavní zpěvák tomu přidává na rozmanitosti. (11.04.2010)

Pop-rockový muzikál, který s kritickým nadhledem krituzuje stav společnosti, která se hemží všelijakými idoly. Ale ty v konzumní společnosti často rychle upadají v zapomění a přichází nový hit. Příběh nepostrádá velká překvapení. Tommy Walker (Roger Daltrey, jako malý Barry Winch) je jako malý chlapec svědkem vraždy svého otce (Robert Powell) milencem své matky Frankem Hobbsem (dobrý Oliver Reed). Po tomto zážitku a po psychickém nátlaku své matky Nory (Ann-Margret) se malý Tommy stává hluchoněmým slepcem. Místo lásky se mu dostává jen lítosti a traumatických zážitků zprostředkované Frankem. Tak Tommy naráží na královnu tripů (Tina Turner), uchylného strýčka Ernieho (Keith Moon) a sadistického bratrance Kevina (Paul Nicholas). Stává se pinballovým bohem, milionářem a po náhlém uzdravení, způsobeném dalším šokem, polobohem a spasitelem a vůdcem nové sekty. Z dalších rolí stojí za zmínka pinballový čaroděj (Elton John), kazatel v kostele (Eric Clapton) a specialista při uzdravování Tommyho (Jack Nicholson). Stoupenci Tommyho se ale po prvotním nekritickém obdivu vzbouří a opouští svoji cestu k nirváně. A na všem se dá velkolepě vidělat. Forma zpracování je pro mě hůře stravitelnější, různé metafory a zobrazení jsou zase velkým kladem. (26.03.2011)