Trhala fialky dynamitem

Když máte stupidní scénář, nevykouzlíte z něj dobrý film ani s takovými herci, jako jsou v tomto "díle". Těmi samozřejmě nemyslím Romana Skamene a Jitku Asterovou, kteří příliš mnoho hereckého umu nepobrali. Pro připomenutí počátků devadesátých let u nás celkem zajímavé, ale moje hvězdičky jsou v podstatě jen za scénu z náměstí v Rakovníku. Hádejte proč? :-) Konec filmu je vyloženě trapný a byl jsem rád, když už opravdu nastal. (29.06.2010)

Fialkami jsem naprosto fascinován. Technicky je to profesionálně odvedené a bez ironie, děj je tak šílený a nepředvídatelný, že jsem opravdu s napětím očekával, jak podnikatelský průser rodiny Karafiátů dopadne, tomu říkám boj proti stereotypu. Film obsahuje nesčetné množství moudrých prohlášení, většinou napsaných pro Helenu Růžičkovou, snad první úžasný fekální vtip v porevolučním českém filmu - "křtění" pomalované kadibudky za skandování davu a tak zvrácený humor-nehumor, že milovník alternativy jej sleduje velmi pohodlně. Je to jeden z nejhorších porevolučních filmů? To určitě ne. Jsou filmy dobré a špatné a... divné - a tam řadím Fialky. Možná spíš poslouží jako poměrně úpřímné svědectví o počátcích podnikání v Čechách, tehdejších rozdílech se Západem a o tom, jak to tu fungovalo a podvádělo se. Přál bych si, aby Trhala fialky dynamitem 2 pojednávalo o tom, jak Karafiátovi nevinně zkusí podnikat s lehkými topnými oleji... (14.02.2009)

Tenhle film musel vzniknout, aby nikdo nezapomněl, jak to tehdy v devadesátých letech vypadalo. Nekonečné možnosti, obrovská touha podnikat, ale i prospěchářství, šméčka a hrůzostrašný amatérismus. To poslední vystihuje i samotný film. Špatné je všecko a kapitola sama pro sebe scénář. Povedené vtipy jsou snad tři a zbytek času jsem strávil kroucením hlavou nad tou křečovitou zoufalostí. Heleně Růžičkové patří obdiv za elán, se kterým se role chopila. Tím ovšem neříkám, že zahrála nějak zázračně. Lubomíra Lipského mi naopak bylo skoro líto. (11.01.2017)

Euforie porevolučního plavby do velkého světa aneb "Češi rozhodně mají, co nabídnout", frenetická oslava lidové bodrosti a české vyčůranosti. Nezamýšlená dokumentární hodnota ukazuje část české společnosti ve fázi porevoluční manie - zamýšlený přínos v komediálním žánru bohužel pouze poukazuje, a to na hereckou devalvaci a koncentrovanou tvůrčí debilitu (možná také bipolární emoční poruchu tvůrců v manické fázi, kdy dochází mimo jiné ke ztrátě soudnosti). (07.03.2009)

Tohle je nechutná slátanina, která nabízí přehršel hloupého vtipu spolu s filmařskou negramotností a prezentací nevkusu. Je zde cítit jakási snaha svést se na úspěchu filmové trilogie Slunce seno. Ale kvalitativně jsme zde o několik úrovní níž. Troška sám před časem prohlásil, že za jedno z největších svých prokletí považuje tento film, protože někteří neznalí lidé mu ho připisují, ačkoli s ním nemá nic společného. A to prosím zaznělo z úst režiséra Kameňáků a Babovřesek. To už je vypovídající samo o sobě. (17.09.2016)