Hvězda padá vzhůru

Ne, to neni zvrhlost. Jenom nekdo z UV sedel vedle Rychmana, kterej musel natocit muzikal, ale socialisticky. Kdyz jsem to nedavno videl, musel jsem se pousmat, kolik ze to tenkrat stal taxik a jak mladi libali rodicum ruce,kdyz dostali pajsku kapesnyho, zelena limonada Amara... atd... aaaach jo :) (26.07.2002)

Těžko hodnotit...jde v podstatě o absurdní slátaninu, inspirovanou velmi volně Strakonickým dudákem...člověk by se tomu dnes mohl smát, ale vzhledem k poplatnosti době z toho jde spíš mráz po zádech. Gott v hlavní roli působí jako absolutní dement a já osobně doufal v pro něj špatnej (pro mě dobrej) konec...dialogy jsou často nesmyslný, stejně tak scénáristický kličky...navíc je to často ubíjející nuda...písničky možná mají skrytej potenciál, ale zabíjí stupidní texty, což v podstatě vystihuje celej film a důvod proč jsem vlepil aspoň tu jednu hvězdu. Někde hluboko pod povrchem cítíte, že tu existovali talentovaný lidi...ale v tomhle případě ho nikdo z nich nezužitkoval. (10.03.2013)

...všude dobře a doma a v tehdejším socialistickém Československu nejlíp! "Současná" parafráze na českou klasiku se tehdy nepovedla a ani bohům s nebesky božským Kájou v čele nebylo s hůry dáno tenhle produkt z barranovského Olympu zachránit. Bohové prostě tehdy nemohli jít ruku v ruce se straníky! Asi tak! (16.01.2009)

Nádherně nechutný normalizační pomník nesmrtelné ikoně české popkultury. Na jednu stranu je "Hvězda padá vzhůru" filmový řitní alpinismus pro obludu, která si vyprosila návrat z rádoby emigrace, ale současně jí lze vnímat i jako krutě podvratné dílo, které svůj objekt nevybíravě satirizuje. Disproporční převaha detailů Kájovy tváře vůči jiným postavám ve filmu a famózní improvizační scény hrdinova narcismu divákovi zpřítomňuje ambivalentnost muže, v jehož tváři se snoubí česká humpolácká jalovost, pohlavárovsky podlá sviňáckost a buranská odnož queeru. Fakt, že slavíkovou družkou je Molavcová, jejíž míra demence je stejně velká jeko její bujně se pohupující vnady, zase nelze vnímat jinak než jako podlý žert. A to nemluvě o celé absurdní premise totáčově muzikálové parafráze na Strakonického dudáka (asi další důvod obsazení Molavcové) pojatého optikou silvestrobvských estrád coby mix nejapných hudebně tanečních čísel, imbecilního humoru a promenády předních televizních/filmových ksichtů doby. Jako bonus je zde Sovák, klerý v outfitu ala Holzman hraje módního fotografa a lačně hltá tuzexovou colu. (22.12.2011)

"Ale já chci jen jedno, zpívat!" A o tom to asi je. Proto Božskému Kájovi nevadilo, že se upsal ďáblu. Zřejmě proto o pár let později vystupoval jako hlavní tvář Anticharty. Jenže v 89´ slavně převlékl kabát. Asi jak říkal kdysi můj táta: "Když při Sametu zpíval na Václaváku hymnu Kryl a s ním Gott, působilo to divně..." (23.12.2021)