Hvězda padá vzhůru

Filmový muzikál či písničkový film s Karlem Gottem, v jeho první hlavní roli, se uvádí jako jakási parafráze na klasické dílo Josefa Kajetána Tyla 'Strakonický dudák'. Svým způsobem se však nejedná o nic jiného, než zasazení příběhu s určitou úpravou do doby svého vzniku, tedy do sedmdesátých let dvacátého století. S úctou ke klasickému dílu byl plně natáčen přímo ve Strakonicích a jeho okolí. Ale samozřejmě, že diváci poznají i Prahu a Karlovy Vary. Bylo to ale všechno houby platné. V době uvedení do kin snímek diváci nepřijali. Karel Gott byl ve své roli nevěrohodný, což se u neherce v podstatě dalo čekat, a dílo J. K. Tyla bylo upraveno tak razantně, že z něho v podstatě nic nezbylo. Snímek, mimochodem natočený na cinemascope, se stal značně nezáživným. Bez patřičné energie a hlavně zábavného charakteru. Písniček nazpívané Karlem Gottem je tu sice více než dost, ale už videoklipy na jeho písně vypadají daleko lépe. Vliv trendu normalizace je na snímku zkrátka hodně znát, což snímek vcelku pohřbilo. A to si na tom dal, podle strakonických pamětníků, kteří se natáčení účastnili jako komparz, režisér Ladislav Rychman setsakramentsky záležet. Inu, doba snímku nepřála, ale čas dokáže udělat své. Ani dnes sice snímek nevypadá nijak povzbudivě, ale s úctou ke Karlu Gottovi a jeho písničkám se hlavně jeho fanoušci s tichou vzpomínkou na to jistě rádi podívají. (07.05.2020)

Ne, to neni zvrhlost. Jenom nekdo z UV sedel vedle Rychmana, kterej musel natocit muzikal, ale socialisticky. Kdyz jsem to nedavno videl, musel jsem se pousmat, kolik ze to tenkrat stal taxik a jak mladi libali rodicum ruce,kdyz dostali pajsku kapesnyho, zelena limonada Amara... atd... aaaach jo :) (26.07.2002)

Základním poznatkem z tohohle filmu je fakt, že Karel Gott není dobrý herec. Ale známe to i z jiných zemí - když je někdo ve své zemi dlouhodobě výborným zpěvákem, logicky následuje snaha využít ho i jinak. Jenže ne každému je dáno být dobrým zpěvákem i hercem (což je například případ Barbry Streisand). Gott sám sebekriticky uznal, že s výsledkem filmu nebyl spokojen. Navíc zjistil, že filmování (zvláště když je někdo špatný herec) trvá dost dlouho, což on si při své prioritní profesi napříště nemohl dovolit. Za což můžeme být jenom rádi. A hudební potenciál je velmi slabý. Ladislav Štaidl prokázal překvapivou neschopnost vybavit pořádnou hudbou celý film a ani nekonečné opakování ústřední melodie Kufr iluzí v různých aranžích nepomohlo tomuhle filmu k vyzdvižení z podprůměru. (05.01.2009)

Film poněkud zvláštní, bez příběhu a udělaný snad jen kvůli Karlu Gottovi, aby tam zazněl jeho písně. Bohužel ani písně, mimochodem spíše ty neznámé, tomuto filmu nepomáhají. Gott jen prochází scénou za scénou a jeho jakýkoli herecký projev je nulový, což platí i o dalších zúčastněných, včetně nevyužité Jitky Molavcové. (18.04.2006)

No je to film své doby, co naplat. Nebudu rozebírat výklady a dalekosáhlé konsekvence, podle nichž je film plivancem na emigranty, - ono i v pohádkách se často stává, že hrdina nabyvši zkušeností ze světa, se rád navrací tam, kde se narodil a nachází tam pravé štěstí, to je prostě archetypální situace navrácení zbloudilého syna a netřeba to vykládat nějak všeobecně hanlivě. Karel je tady k sežrání a krásně zpívá ( i když ty písně nejsou zase kdovíco). Kdysivá jsem to viděla, možná i víckrát, ale úplně jsem zapomněla na ztvárnění toho "západu". To je fakticky poměrně bizarní a zábavné, úsměvné. Ale ty písně a choreo jsou tak typicky šedesátkové, že mě to koneckonců bavilo. Každopádně nelituju času a ráda jsem si připomněla Mistra, který před pár dny odešel navždycky (je to vůbec možné? On není nesmrtelný? Achjo.) (19.10.2019)