The Forsyte Saga
Sága rodu Forsytovcov
Scénář:
Kate BrookeHudba:
Geoffrey BurgonHrají:
Damian Lewis, Rupert Graves, Gina McKee, Alistair Petrie, Ben Miles, Wendy Craig, Ann Bell, John Carlisle, Amanda Root, Barbara Flynn, Gillian Kearney (více)Série(2) / Epizody(13)
Obsahy(1)
Píše se rok 1874 a londýnští Forsyti se připravují na malou rodinnou zásnubní slavnost, která je skvělou příležitostí, aby se všichni příslušníci tohoto starého váženého anglického rodu zase jednou setkali. Pravda, příležitostí poněkud pochybnou, neboť Monty Dartie, mladý a nemajetný floutek, není právě mužem, jakého by si starý James Forsyte pro svou dceru Winifred přál - jenže co dělat. Svět se mění a je třeba to respektovat. Ostatně tento ústupek starým dobrým mravům nebude zřejmě posledním. Úctyhodnou rodinou Forsytů mají v nejbližších letech otřásat události, jaké by si ještě před pár lety nikdo neuměl ani představit. Na startovním bloku první z nich je již připraven mladý Jolyon, který hodlá učinit věc dosud naprosto nevídanou: opustit svou ženu i rodinné bohatství a jít za hlasem srdce... Tak začíná nejnovější (desetidílná) britská adaptace slavného románu Johna Galsworthyho, zachycujícího v celé své šíři (tzn. tří románových trilogií) život tří generací rodiny Forsytů - od poklidného údobí vlády královny Viktorie až do dvacátých let minulého století. Hrdinové této rodové kroniky, (která podle autorových slov "balzamuje" život této střední vrstvy) v proměnlivé scenérii svého i okolního světa zvolna stárnou, dospívají, na ulicích se místo kočárů objevují automobily... svět se zkrátka mění a život jde dál. John Galsworthy (1867-1933) bývá někdy označován za posledního velkého vypravěče viktoriánského období, "Forsyti" (první vydání v r. 1922) jsou jeho dílem nejznámějším. V r. 1932 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.) První šestadvacetidílný televizní přepis "Forsytů" z r. 1967 se s mimořádným úspěchem hrál i na naší obrazovce a zůstal dodnes v povědomí řady diváků. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (80)
Miluju tuhle ságu a už jsem dala za svůj život druhé kolo shlédnutí.. Jednou v pubertě a teď kdy jsem ještě větším milovníkem této historie, tedy doby viktoriánské. Nádherná Gina McKee a odporně dobrý Lewis, příběhy propletené, citové strádání i kopa vášně. Zkrátka všechno pěkně naservírované v okruhu rodiny, která mi přirostla k srdci. ()
Musím připojit souhlas k jednomu z komentářů: Nejvíc sympatický mi byl Soames. Irene nesnáším a na knížku ani není dost hezká. Protivná je i June. Ale at je to jak chce, určitě okouzlí dokonalé herecké výkony. Hlavně poslední díly s Fleur a Jonem trhají srdce (i když Jon mě dost naštval svým mamánkovským mazánkovstvím. Ale tak tomu bylo i v knize). Četla jsem knižní předlohu a to dvakrát, dokonce jsem četla i další pokračování "Moderní komedie". Proto můžu s čistým srdcem říct, že je seriál dokonalým převedením knihy na plátno, navíc s atmosférou Viktoriánské Anglie. Pro mě jednoznačně 5hvězdiček. P.S. Navíc se v těch jejich tragédiích člověk dokáže odprostit od vlastních problémů ()
Jen mi tu vadilo, že přestože kostýmy, výprava a i herecké výkony byly zvládnuty výborně, ale maskování herců jako sedmdesátiletých dědků nějak zklamalo. Když totiž celý seriál (snad doba padesáti let) každý z nich vypadá stejně, ani jim nezešednou vlasy a stárnutí je rozeznatelné jen vyjímečně, nebo když už jsou opravdu starší o těch padesát let, tak je něco v nepořádku. Soamesova manželka je odporně "dobrá", Jolyon odpornej správňák. Je to zvláštní, ale ze všech postav mi byl sympatickej jen Soames. Všechno ostatní byli lidi, kteří se přetvařujou nebo ze sebe dělají svatý. On si na nic nehrál. Ještě taková drobnost, už v předloze psal Galsworthy, aby byli lidé k Irene milejší a nesoudili ji příliš tvrdě, že by jejich manželství skutečně nikam nevedlo. Asi si sám uvědomoval, že všechny sympatie půjdou k Soamesovi, což se stalo i v seriálu. A teď bych ještě rád viděl i ten starší seriál o Forsytech. ()
Jediný rodinny seriál o vztazích, který se mi líbil. Miluju 19. století, miluju tyhle herecké výkony (Soames, Irene), miluju tuhle hudbu, miluju svěží tempo seriálu. I bez kýče jde natočit rodinnou ságu, jen mne mrzí, že jsem neviděla starší zpracování, tak nemůžu porovnat. Můžu říct jen jedno: jestli to poběží znovu, já u toho budu. ()
Druhé zpracování, zpracování mladší generace, si přímo vynucuje srovnání s knihou i starší verzí ze šedesátých let. Závěr, který se nabízí, není jednoznačný. Velkou předností mladšího zpracování je barva; více vyniknou exteriéry i interiéry i kostýmy. Co se jeví jako výrazná přednost, je současně i jeho slabinou; móda "fotografické" výpravy děl, v nichž tyto technické součásti vlastně také hrají, je ošidná. Ošidná už s ohledem na předcházející ztvárnění. Zatímco ve starší verzi je výtečné ztvárnění nejen konzervativní, ale i liberálnější části rodu (mladší Jolyonové, Irena), v mladší jsou konzervativní Forsythové líčeni až prvoplánově vstřícně; dílu to víc škodí než prospívá. Vztahuje se to i na propracování psychologií hlavních postav; výrazně lepší je vlastně pouze představitel Soamse Lewis. Tyto slabiny nemohou vyvážit ani ostatní klady mladšího zpracování (více modernosti v pohledu na forsytovské kauzy, větší spád děje, dynamičtější uchopení scénáře). Většina spolukomentátorů se nemýlí: nezávisle na tom, že se ulice během vysílání nevyprazdňovaly, vzniklo slušně zpracované dílo s řadou dílčích předností. Opravdu dílčích, bohužel. ()
Reklama