Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

Janžurová přece není Schoberová, pane Rychman. Škoda, že se zde spoléhá na apriorní srandovnost populárních komiků (výtka se netýká Trégla, který je využit dokonale („Vy vošklivej zhovadilče!“), démonicky pološíleného Kemra a ani bubliny Lipského). Škoda, že tento sympaticky podvratný film pořádně neví, čím chce být, Borůvku odsunuje do pozadí a místo aby důsledně sledoval předestřené motivy (černé dívky, knihovnická reforma, ideologická vědeckost kontra magie, politická i erotická satira - od slova "satyr"), rozpouští se v ledabylé taškařici křečovitě se snažící o „krejzy“, aniž by umožňoval vstoupit dovnitř. Úvod je báječný, ale už při prvním vstupu Růžičkové na scénu se film začíná drobit, závěr je... no řekněme směšný. Přesto mám z tohoto kousku celkem lepší dojem než z konzistentnější a promyšlenější Menzelovy poslední části předešlé borůvkovské trilogie, ba i než z elegantnějšího Fantoma Morisvillu. To mimo jiné díky přehršli motivů a hlášek, které zde zazněly na poslední chvíli (např. (re)habilitace doktora Libery). Pekelné obludy stojící nad hromadami knih čekajících na srovnání dle centimetrů hovoří za vše. Babička, Mein Kampf, Vinnetou, Snář. Ema má maso u mámy. O potenciálu (žel málo využitém) této opravdu bláznivé komedie si lze udělat obrázek z přejných komentářů od darkrobyk a Gavin87. (05.02.2012)

Podle mne je to nastavovaná kaše, pan Škvorecký o tom pochopitelně píše v pamětech jinak, ale není to ono. Knihy pana Škvoreckého mám hrozně rád, ale jakmile se sám motal do jejich zfilmování a snažil se o humour, nedopadlo to - z mého hlediska - dobře. Mně i Farářův konec a Zločin v šantánu - což jsou jeho dva druhé scénáře, toto je třetí a poslední- přijdou nevalné. Po zpracování jednoho motivu v povídkovém filmu, kde ale motiv zpracoval jiří Menzel - Zločin v dívčí škole - a kde je Kill Kitten Klan v původní a pěkné podobě, kde se na humor moc netlačí a metráž je krátká, takže je to docela slušné, přichází natažení na celovečerák, přitlačilo se, aby to bylo legrační a výsledek je pro mne slabý. S Novou vlnou už to nemá nic společného, ostatně pan Škvorecký taky moc ne, jeho poetika je jinde (ale v knihách je výborná, jak říkám) a scénáře mu myslím moc nešly. . (05.10.2018)

To, že dobře udělaní muži mají potíže v jisté oblasti, je chabou a hlavně nepravdivou útěchou vychrtlých, netrénovaných sušinek středního věku, ke kterým bezesporu patří režisér tohoto filmu. Ovšem my, svalnatí Petráskové, víme své. Překvapila mě sexuální otevřenost snímku, projevující se zejména v podobě kukačky a čertů na stěně. A také plánu podzemních chodeb, kde to tedy nebylo vykresleno v plném detailu, ale přímost a směr růstu vylučovaly jakoukoli pochybnost. (16.02.2013)

30% - Josef Škvorecký psal dobré a inteligentní detektivky, povídkový film Zločin v dívčí škole obsahoval i přes jistou nadsázku celkem standardní detektivní zápletky. Škoda, že tohle autoři pojali, jak pojali. Vznikla málo humorná a málo detektivní podívaná, která přes veškerou snahu tvůrců spíš nudila než bavila. (23.03.2019)

Volné pokračování detektivních povídek Josefa Škvoreckého s Lubomírem Lipským v hlavní roli. První film viz - http://www.csfd.cz/film/6675-zlocin-v-divci-skole/. V tomto filmu je Lipský zatažen do vědeckého historického ústavu, kde se ztratil Žaltář - stará kniha z dávných dob. Následně se ztratí i profesor Zajíc, který rozluštil její písmo. No a je tu spousta dalších záhad, spousta lákadel a nevyjasněných tajemství. Film je hodně zvláštní, poetický, zmatený a přitom krásně zábavný. Lipský je opravdu odzbrojující a je jediným důvodem proč se na tuto bláznivinu dívat. (09.04.2012)