Cheerleading

O cheerleadingu jsem si vždycky myslela, že je to rádoby sport pro blonďatý dyliny, co obnáší kroutění zadkem a mávání třásněmi. Hned první díl mě silně vyvedl z omylu. Tolik dřiny, práce a disciplíny se jen tak nevidí. Cheer sleduje měsíce tréninku, které se v závěrečném vystoupení scvrknou do 2 a půl minuty, během kterých lítají roztlečkávačky do výšky několika metrů a musí jen věřit, že je jejich tým chytí. Víc ohromující než ty šílený akrobatický prvky je ale zápal týmu do tohohle sportu, pro který jsou ochotni udělat cokoli. (28.01.2020)

Šestihodinová přehlídka převážně černých texaských bukvic nejrůznějšího ražení a vypracovaných prdelek na jinak plochých anorektických puberťačkách, který mě z nějakýho důvodu vůbec nerajcovaly. Asi nejzajímavější je ta sociální bublina, kterou si tahle banda ufňukánků kolem sebe dokáže vystavět uvnitř jedné tělocvičny, aniž by si uvědomovala, že to vlastně nikoho nezajímá. Kdyby dělali gymnastiku, můžou vyhrát třeba olympiádu, takhle teda Daytona, orgasmus, cheers, ende, běž smažit hamburgery vole. (06.04.2020)

Dokumentární seriál z dílny netflixu, který i pro nás Evropany přibližuje realitu vrcholovéno cheerleadingu je opravdu velmi zajímavým kouskem, protože kdo z nás měl nějaké povědomí o tom, jak je tento sport na té nejvyšší vysokoškolské úrovni náročný. Opravdu je tu vidět i v rámci několika reálných minut hned několik zranění během tréninku, což jde v ruku v ruce s děním před Vámi, jelikož technicky náročné kousky jsou opravdu až dechberoucí. Sérii by prospělo trošku ubrat na stopáži, protože šest hodinových dílů je opravdu až příliš, takže se tu recyklují těžké životní příběhy několika účastníků stále do kola. Je to opravdu hodně americké. Hodně se útočí na emoce, ale to už je u amerických reality show/dokumentů běžné. Méně stopáže a méně motivačních proslovů a bylo by to skvělé. (26.03.2020)

...ten moment, kdy se díváte na dokument a uvědomíte si, že je v něm víc dramatu a skvělých postav, než v jakémkoliv fikčním seriálu, který jste za poslední dobu viděli. Jasně, má to svoje mouchy, šlo by to trochu prokrátit a míň se opakovat, ale pořád se jedná o jeden z nejlepších dokumentů, jaké jsem v poslední době viděl. A mimochodem - to jde cheerleading úplně mimo mě. (12.02.2020)

Hodně zajímavá minisérie o roztleskávání. Věděla jsem, že to není žádná pr..., ale vidět to takhle naživo... Některý pasáže byly teda dost hnusný, hlavně, když tam padali jako hrušky a samej otřes mozku apod. Houževnatost sportovců je fakt obdivuhodná. A ještě víc to, jak spolupracují jako tým, ta podpora, jak jsou stmelení. Fakt pecka dokument! I tak ale ani po shlédnutí moc nechápu, proč někdo dobrovolně takhle ničí svoje tělo a ohrožuje svůj život :-). Jako jo, je to dřina a vypadá to pěkně, ale vlastně ani ten dokument mě nepřesvědčil o tom, že je to nějaká děsně důležitá věc (omlouvám se všem, pro které je cheerleading vášeň). Ale o to asi ani nešlo a jako pohled do zákulisí tohoto sportu fakt super. (09.02.2020)