Vraždy ve Valhalle

Na to, že jde o severský seriál, tak je poněkud slabší. Dějově vám bude připadat, že se tvůrci tu a tam inspirovali tady a jinde zase tu, takže nakonec budete mít pocit, že jste to už možná viděli, i když to tak úplně nebylo. Kvalita je ovšem na příjemné úrovni snad ve všech rovinách. Příjemná a kvalitní jednohubka pokud nemáte příliš vysoká očekávání. (29.12.2021)

Konečne nijaká mysteriózna sračka bez ladu a skladu, a hlavne logiky, s ktorými sa v poslednom čase roztrhlo vrece (napríklad všetko podľa predlohy od S. Kinga). Surové, priamočiare, možno trochu jednoduché krimi. Občas som mala pocit, že som to už ikskrát videla niekde inde, ale v konečnom dôsledku som sa nenudila. Zneužívanie detí, skorumpovaná polícia a vládni úradníci, ale to máme aj tu (pripomenulo mi to, keď policajný prezident pomáhal zahladiť dôkazy v kauze Kuciak). Ale bavilo ma najmä to, že severania si zase neváhali zarýpnuť do ZLEJ CIRKVI. Možno by som tej téme v seriáli dala ešte väčší priestor. Všetci cirkevníci sa tvária ako baránkovia boží, alebo skôr ovce, ale keď niečo nie je podľa nich, tak by najradšej znovu upaľovali na hraniciach... (21.03.2020)

Severské detektivky si obvykle docela užívám, ale islandský seriál Vraždy ve Valhalle mi moc nesedl. Než se to trochu rozjelo, tak jsem si u prvních třech dílů párkrát i zdřímla. Přibližně v šesté epizodě jsem tomu konečně přišla na chuť a během sedmého dílu jsem začala vnímat také hudbu, která mě dokázala vtáhnout do děje. Bohužel samotný závěr už měl zase krapet sestupnou tendenci. Celkově mi připadalo, že scénář dost pokulhával. Tvůrcům se však aspoň podařilo okořenit vyprávění patřičně ponurou atmosférou. (65%) (02.05.2021)

Velmi očekávané severské (či západní) sypání popela na hlavu. Téma je přirozeně zneužívání nebohých chlapců z pasťáku bílejma a mocnejma chlapákama, hlavní hrdinkou je silná žena, která se jich nejen nebojí, ale je i milující a zásadovou matkou samoživitelkou. Její kolega je, jak jinak, homosexuál, s traumatem z dětství v křesťanské sektě. Standardní klišé může člověk přijmout s nadějí, že půjde o překvapivou a temnou detektivku v duchu dobrých (a sociálně podobných) severských počinů. Jenže hlavní záporák se v posledních dílech ukáže jako břídil, seriál se ponoří do vod béčkových thrillerů, je to bez překvapivého zvratu a vlastně i bez napětí (pokud se ale v pohádkách bojíte o život prince či princezny, ukoušete si i tady nehty). Velmi ideologické, žánrově špatné, ale za skvělou kameru, nádherně nasnímané exteriéry i věčnou islandskou tmu...** (07.08.2021)

Nejvíc mi na téhle sérii vadil chybějící souhrn dění z minulých dílů. Při vysílání dvou částí jen jednou za týden není člověk zkrátka schopen zapamatovat si jednak změť cizokrajných jmen a spolu s nimi také všechny ty složitosti děje. Ano, funguje mi zpětné zhlédnutí, popř. bylo možno si vždy oba předcházející díly připomenout ve čtvrteční repríze, jenže...je to prostě zabiják, procházet si postupným přetáčením to důležité a vyhledávat všechny rozhodné jednotlivosti - katastrófen. Co se týče příběhu samotného, vyjádřil jsem se malinko již po prvních dvou částech - další z mnoha severských krimi sérií, kde se mění pouze ústřední dvojice hlavních vyšetřovatelů a motiv pro vícečetné vyvražďování místního obyvatelstva. Jinak zůstávají podobné snímky v zajetí svého vzoru a to dánské jedničky s názvem Most. Jak se později ukázalo, přidělený norský dedektív je homosexuál, neboli se objevuje stejná linka jako v případě nedávno odvysílaného krimi seriálu finské provenience Desatero hříchů. Nic proti gayům, jen, že to vypadá, jakoby se už žádný snímek bez podobné nadstavby neobešel. Filippusdóttir si zde odehrála slušný part a opět, velmi mi připomínala autistickou kriminalistku ze série Most. Každopádně šlo o kousek skousnutelný, průměru se nijak nevymykající - tedy 3 hvězdičky. (01.05.2021)