Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (162)

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Úvodní scéna s hořícím křížem a pochodováním sedláků za impozantního dunění hudby Zdeňka Lišky slibovala něco velkýho, alespoň z půlky tak, jako o rok později natočené Vávrovo Kladivo. Bohužel se moje očekávání ale nenaplnilo a film mě nijak nezaujal. Z herců mi přišel zajímavý asi jenom ten Höger, ostatní mě nebavili. Filozofický dialogy neustále ztrácely mojí pozornost, kterou zaručeně vracela jen v úvodu zmiňovaná hudba. Čest a sláva pro mě bude jenom bývalý trezorák, kde se hodně řve, ale málo děje. ()

Mikita 

všechny recenze uživatele

Surové a místy až mrazivé drama mě uzemnilo svou atmosférou. Hudební kompozice se zapíše hluboce do nitra a ještě dlouho po skončení filmu zní v uších. Jednotlivé scény a rozhovory jsou také působivé (ať už Rynda s Dorotou nebo Kateřinou, Rynda s knězem, Rynda s Kemrem, Rynda s Donovalským), ale celkové dokonalosti přeci jen něco chybí. Atmosféra a silné dialogy jsou trochu na úkor srozumitelnosti děje. Bez znalosti historie (povrchní představa nestačí) je pochopení pohnutek méně jasné, mnohé je nevysloveno a divák musí smysl některých výjevů odtušit. Přesto je Čest a sláva úžasným zážitkem. Člověk je nejen blíže historii, ale i generaci diváků, kteří zažili největší slávu tohoto snímku. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Dnes polozapomenutý (jakým neprávem!) český historický film se sice nemůže měřit s Markétou Lazarovou nebo s Údolím včel (na podobnou výpravnost se zjevně nedostávalo prostředků, umělecky byl František Vláčil také trochu někde jinde), přesto patří v rámci historických snímků k tomu výrazně lepšímu, co tu bylo kdy natočeno. Silná je paralela těžké doby totalitního režimu a období po bitvě na Bílé hoře, kdy komunismus i Třicetiletá válka zdevastovaly český národ, především pak jeho elity. Pobělohorská i poúnorová emigrace české šlechty i prvorepublikových elit a jejich faktická ztráta byla (a dodnes vlastně je) fatální. Za velký klad lze považovat fakt, že v příběhu a popisu dobové situace zcela absentují obrozenecké mýty, takto ideově obnažený film se dal realizovat jen v krátkém období pražského jara, tedy právě v roce 1968. Málokde jinde si kdo dovolil českou národní povahu obnažit takovýmhle způsobem... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vynikajúci takmer neznámy historický povedzme že psychologický film, stojaci na hereckých výkonoch hereckých es. Nie nadarmo režisér často využíva veľké detaily ich tvárí. Bočan svojim prístupom navodzuje dojem, že scenár je maximálne presný v zobrazení dobových reálií, prekreslenia postáv a že všetko prebehlo podobne aj v skutočnosti (to bude dané zrejme predlohou). Je obdivuhodné, že sa kedysi tak ľahko (alebo možno že aj nie) zháňali peniaze na tak náročné a nedivácke látky, akou rozhodne Česť a sláva je. Bohužiaľ jediná bojová scéna filmu je dosť odfláknutá a pôsobí dojmom, že bola nakrútená na prvú klapku. Odborná pomoc by sa určite hodila. Našťastie ťažisko filmu je niekde úplne inde. ()

J.Connor 

všechny recenze uživatele

Duše zaslepená, věčně štvaná z místa, Bohem opuštěná, žes tak málo čistá - ženicha, ach, Krista ztratila jsi: není spásy, není kudy kam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. Slyšíš Boží hlasy z Bibbony a Prata, není ti však asi žádná řeč už svatá; tvoji mysl láká hřích a bláto; hleď, a zato trest jde ze všech stran. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam Drahota je, bída, v zemi válka dravá, morem Bůh nás stíhá, soud svůj poznat dává: to je tvoje strava - plahočení, víry není, sklízíš klam a mam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. ----------- Už kvůli téhle zhudebnělé básni od Girolama Savonaroly s geniálním doprovedem Zdeňka Lišky stojí tenhle snímek za to. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (10)

  • Snímek se natáčel od ledna do července 1968, premiéru měl však až v traumatickém čase po sovětské okupaci v lednu 1969. (hippyman)
  • Ve filmu je scéna, kdy během zpovědi poddaný donáší na svou vrchnost, což je historicky opodstatněné, protože katolická církev, zejména Jezuité, využívala podobné informace získané u povinných zpovědí během rekatolizace. V tomto případě tento systém selhává, jelikož zpovídajícím knězem je příslušník řádu Křižovníků s červenou hvězdou (což je možné v důsledku akutního nedostatku kněží, který nastal s počátkem rekatolizace) a právě řády, které byly v té době už zakořeněné, se snažily vystupovat spíše ve smírčí roli. (Tarmenel)
  • Exteriéry filmu se natáčely na tvrzi v Buzicích v okrese Strakonice. (skudiblik)

Související novinky

Zemřela herečka Blanka Bohdanová

Zemřela herečka Blanka Bohdanová

03.10.2021

Ve věku 91 let zemřela herečka a malířka Blanka Bohdanová. Již jako malá chodila do baletu a v dětských rolích vystupovala na jevišti v rodné Plzni. Po studiu na obchodní škole vystudovala brněnskou… (více)

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno