Honour and Glory
Režie:
Hynek BočanKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Karel Höger, Iva Janžurová, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Bohuslav Čáp, Jaromír Hanzlík, Hana Kreihanslová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (163)
Výborné historické drama H.Bočana začalo být po srpnu 1968 tak nepříjemně aktuální, že ho dodnes viděl málokdo. Snímek složený jen ze statických záběrů se vrací do roku 1648, nabízí R.Hrušínského (rytíř konvertující po Bílé hoře naoko ke katolicismu, ale snažící se především přežít, vytáhne nakonec do předem ztraceného boje) ve vrcholné formě a jeho úvodní titulková sekvence si co do působivosti nezadá s Kladivem na čarodějnice-možná ho dokonce i předčí. ()
Úvodní scéna s hořícím křížem a pochodováním sedláků za impozantního dunění hudby Zdeňka Lišky slibovala něco velkýho, alespoň z půlky tak, jako o rok později natočené Vávrovo Kladivo. Bohužel se moje očekávání ale nenaplnilo a film mě nijak nezaujal. Z herců mi přišel zajímavý asi jenom ten Höger, ostatní mě nebavili. Filozofický dialogy neustále ztrácely mojí pozornost, kterou zaručeně vracela jen v úvodu zmiňovaná hudba. Čest a sláva pro mě bude jenom bývalý trezorák, kde se hodně řve, ale málo děje. ()
Film zachycuje nižšího šlechtice na sklonku třicetileté války. Na lesk zapomeňte, přišla bída nejen na sedláky... Děj nijak netlačí na pilu, jsou zde ovšem chytré dialogy a geniální herecké výkony. Hrušínský je vždycky, to nemá cenu ani psát. Po boku mu je Blanka Bohdanová, Karel Höger či Iva Janžurová. Sílu filmu však vidím v jeho věrohodnosti, takhle si raný novověk představuju a podobné filmy mám moc rád. Škoda jen, že jich není mnoho a takto kvalitních už vůbec ne. ()
Duše zaslepená, věčně štvaná z místa, Bohem opuštěná, žes tak málo čistá - ženicha, ach, Krista ztratila jsi: není spásy, není kudy kam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. Slyšíš Boží hlasy z Bibbony a Prata, není ti však asi žádná řeč už svatá; tvoji mysl láká hřích a bláto; hleď, a zato trest jde ze všech stran. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam Drahota je, bída, v zemi válka dravá, morem Bůh nás stíhá, soud svůj poznat dává: to je tvoje strava - plahočení, víry není, sklízíš klam a mam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. ----------- Už kvůli téhle zhudebnělé básni od Girolama Savonaroly s geniálním doprovedem Zdeňka Lišky stojí tenhle snímek za to. ()
Žádná sláva tentokráte, posté mohu vyzdvihnout Hrušínského podmanivé herectví, projevit čest hudbě Zdeňka Lišky, kvitovat nezaměnitelnou atmosféru středověkého venkova, již můžete znát třebas i z Vláčilových opusů, Markéty Lazarové či Údolí včel, toť však vše... Chvílemi jsem se pekelně nudil, totiž hořekoval nad tím, že netrávím čas užitečnějším filmem, respektive činností... 50% ()
Galerie (8)
Zajímavosti (10)
- Postava kněze ve filmu patří do původem českého řádu Křižovníků s červenou hvězdou, což se dá poznat podle znaku vyšitého na oblečení, který je vidět během popíjení s ostatním panstvem. Tento znak má však našitý vzhůru nohama. (Tarmenel)
- Režisér angažoval aj popredných historikov umenia, aby sa mu podarilo verne oživiť dobu, v ktorej sa dej odohráva. (Raccoon.city)
- Ve filmu je scéna, kdy během zpovědi poddaný donáší na svou vrchnost, což je historicky opodstatněné, protože katolická církev, zejména Jezuité, využívala podobné informace získané u povinných zpovědí během rekatolizace. V tomto případě tento systém selhává, jelikož zpovídajícím knězem je příslušník řádu Křižovníků s červenou hvězdou (což je možné v důsledku akutního nedostatku kněží, který nastal s počátkem rekatolizace) a právě řády, které byly v té době už zakořeněné, se snažily vystupovat spíše ve smírčí roli. (Tarmenel)
Související novinky
Zemřela herečka Blanka Bohdanová
Ve věku 91 let zemřela herečka a malířka Blanka Bohdanová. Již jako malá chodila do baletu a v dětských rolích vystupovala na jevišti v rodné Plzni. Po studiu na obchodní škole vystudovala brněnskou… (více)
LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu
Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)
Reklama